Jídlo jako lék
„A on věděl, že potrava je Brahman. Z potravy jsou všechny bytosti zrozeny, potravou žijí a do potravy se navrátí“.
Ayurvéda považuje vhodný výběr potravy za základním terapeutický přístup. Je to proto, že potravou přijímáme živou energii či pránu. Několikrát denně se tak spojujeme s vesmírem a jeho universální energií. Není proto divu, že Ayurvéda tvrdí, že „člověk se stává tím co jí“. Toto rčení je obrazným vyjádřením vztahu, jaký máme k jídlu. Nejde jen o to, co je před námi na talíři, ale záleží také na přípravě jídla, zdrojích surovin a prostředcích, kterými tyto suroviny byly opatřeny. Toto vše je ovšem jen směrodatným ukazatelem vztahu, jaký máme sami k sobě. V tomto smyslu například závislost na jídle je jen náhradou za nedostatek lásky a tím i pozitivní energie, která nám chybí.
Přestože Ayurvéda vypracovala systém, který přiřazuje stravu vhodnou ke každé konstituci, správný výběr potravin je zcela individuální záležitost. Domnívám se, že jedním z nejdůležitějších duchovních úkolů je zjistit, jaká potrava je pro nás vhodná. Jak to udělat, a proč je to duchovní práce když se jedná o jídlo? Předně musíme věnovat pozornost tomu, jak se cítíme po požití určitých potravin a zjistit, které nám dodávají energii a které naopak přinášejí pocit těžkosti a letargie. Když sníme večer nanukový dort a k tomu ještě navíc vypijeme sklenici studeného mléka, druhý den cítíme těžkost a zahlenění v oblasti hlavy a žaludku. To není náhoda. Těžká, sladká chuť požitá večer, zvyší kaphu. Ta zpomalí a oslabí zažívání. Výsledkem je nahromadění kaphy je formě hlenů a později nachlazení, ucpané dutiny nebo bolesti kloubů. Zásadní v tomto případě je, aby si dotyčný jedinec uvědomil tuto souvislost a svůj návyk změnil. Je několik důvodů, proč tento proces představuje duchovní práci. K zaznamenání účinků potravy na tělo a mysl je třeba určité introspekce. Vyžaduje to tichou mysl a smysly obrácené dovnitř. To je proces totožný s procesem duchovního poznání. Naše schopnost naslouchat vnitřnímu hlasu a potřebám těla se potom vyvine do takové míry, že hlad, chutě, množství potravy, její kvalita, způsob přípravy a čas požití budou v naprosto přesném souladu s potřebami těla a tím i přírody.
Obecně platí, že ve vata ročním období, to jest na podzim a v zimě bychom měli dávat přednost výživnější, vařené a teplé stravě. Je vhodné i vyšší zastoupení mléčných výrobků a tuků, nikoliv však večer. Na jaře, kdy je příroda pod vládou vlhké a těžké kapha, je naopak nutné přejít na sušší, nízkotučnou a nízkokalorickou stravu. Vhodné jsou saláty či čerstvá zelenina, vařené obilniny a dostatek teplé vody na očistu. V tomto období má tělo přirozenou tendenci se pročistit. Sezónně je to jedno z nejlepších období k důkladné vnitřní očistě. Jaro je navíc obdobím, kdy se projevují problémy typu kapha jako jsou alergie, nachlazení a chřipkové epidemie. Úprava potravy je jeden z nutných a přitom jednoduchých léčebných zákroků, která těmto onemocněním mohou předejít. Léto, pitta období, přináší touhu zchladit organismus. Sladké ovoce, jogurt, zelenina a vařená rýže, vyjímečně i zmrzlina, jsou vhodné pro toto roční období. I podzim je také vhodným obdobím pro očistu za účelem prevence.
Vedle výběru potravy je dalším důležitým faktorem čas dne, v němž jíme. Bez ohledu na tělesnou konstituci je nejdůležitějším hlavním jídlem dne oběd. To je proto, že zažívací oheň neboli agni, je nejsilnější v poledne. Přijatá potrava je strávena a přeměněna v důležité živiny pro tkáně a buňky. Oběd po 14. hodině nebo dokonce ještě později, již bude vinou slábnoucího agni stráven pouze částečně. Určitá část potravy pak zůstane nestrávena a uloží se po těle ve formě toxické amy.
Stejně tak jako slunce sestupuje na obloze, tak i zažívací oheň slábne s postupujícím odpolednem. Večeře by proto měla být lehčí a nejlépe do 18. hodiny, aby tělo mělo příležitost jídlo strávit a nenarušilo spánek. Potřeba snídaně je různá u různých konstitucí – vata obvykle potřebuje vydatnější snídaní k pocitu stability, pitta dle hladu a kapha si snídani stejně ráda dá, přestože ji nepotřebuje.
Ayurvéda považuje vhodný výběr potravy za základním terapeutický přístup. Je to proto, že potravou přijímáme živou energii či pránu. Několikrát denně se tak spojujeme s vesmírem a jeho universální energií. Není proto divu, že Ayurvéda tvrdí, že „člověk se stává tím co jí“. Toto rčení je obrazným vyjádřením vztahu, jaký máme k jídlu. Nejde jen o to, co je před námi na talíři, ale záleží také na přípravě jídla, zdrojích surovin a prostředcích, kterými tyto suroviny byly opatřeny. Toto vše je ovšem jen směrodatným ukazatelem vztahu, jaký máme sami k sobě. V tomto smyslu například závislost na jídle je jen náhradou za nedostatek lásky a tím i pozitivní energie, která nám chybí.
Přestože Ayurvéda vypracovala systém, který přiřazuje stravu vhodnou ke každé konstituci, správný výběr potravin je zcela individuální záležitost. Domnívám se, že jedním z nejdůležitějších duchovních úkolů je zjistit, jaká potrava je pro nás vhodná. Jak to udělat, a proč je to duchovní práce když se jedná o jídlo? Předně musíme věnovat pozornost tomu, jak se cítíme po požití určitých potravin a zjistit, které nám dodávají energii a které naopak přinášejí pocit těžkosti a letargie. Když sníme večer nanukový dort a k tomu ještě navíc vypijeme sklenici studeného mléka, druhý den cítíme těžkost a zahlenění v oblasti hlavy a žaludku. To není náhoda. Těžká, sladká chuť požitá večer, zvyší kaphu. Ta zpomalí a oslabí zažívání. Výsledkem je nahromadění kaphy je formě hlenů a později nachlazení, ucpané dutiny nebo bolesti kloubů. Zásadní v tomto případě je, aby si dotyčný jedinec uvědomil tuto souvislost a svůj návyk změnil. Je několik důvodů, proč tento proces představuje duchovní práci. K zaznamenání účinků potravy na tělo a mysl je třeba určité introspekce. Vyžaduje to tichou mysl a smysly obrácené dovnitř. To je proces totožný s procesem duchovního poznání. Naše schopnost naslouchat vnitřnímu hlasu a potřebám těla se potom vyvine do takové míry, že hlad, chutě, množství potravy, její kvalita, způsob přípravy a čas požití budou v naprosto přesném souladu s potřebami těla a tím i přírody.
Obecně platí, že ve vata ročním období, to jest na podzim a v zimě bychom měli dávat přednost výživnější, vařené a teplé stravě. Je vhodné i vyšší zastoupení mléčných výrobků a tuků, nikoliv však večer. Na jaře, kdy je příroda pod vládou vlhké a těžké kapha, je naopak nutné přejít na sušší, nízkotučnou a nízkokalorickou stravu. Vhodné jsou saláty či čerstvá zelenina, vařené obilniny a dostatek teplé vody na očistu. V tomto období má tělo přirozenou tendenci se pročistit. Sezónně je to jedno z nejlepších období k důkladné vnitřní očistě. Jaro je navíc obdobím, kdy se projevují problémy typu kapha jako jsou alergie, nachlazení a chřipkové epidemie. Úprava potravy je jeden z nutných a přitom jednoduchých léčebných zákroků, která těmto onemocněním mohou předejít. Léto, pitta období, přináší touhu zchladit organismus. Sladké ovoce, jogurt, zelenina a vařená rýže, vyjímečně i zmrzlina, jsou vhodné pro toto roční období. I podzim je také vhodným obdobím pro očistu za účelem prevence.
Vedle výběru potravy je dalším důležitým faktorem čas dne, v němž jíme. Bez ohledu na tělesnou konstituci je nejdůležitějším hlavním jídlem dne oběd. To je proto, že zažívací oheň neboli agni, je nejsilnější v poledne. Přijatá potrava je strávena a přeměněna v důležité živiny pro tkáně a buňky. Oběd po 14. hodině nebo dokonce ještě později, již bude vinou slábnoucího agni stráven pouze částečně. Určitá část potravy pak zůstane nestrávena a uloží se po těle ve formě toxické amy.
Stejně tak jako slunce sestupuje na obloze, tak i zažívací oheň slábne s postupujícím odpolednem. Večeře by proto měla být lehčí a nejlépe do 18. hodiny, aby tělo mělo příležitost jídlo strávit a nenarušilo spánek. Potřeba snídaně je různá u různých konstitucí – vata obvykle potřebuje vydatnější snídaní k pocitu stability, pitta dle hladu a kapha si snídani stejně ráda dá, přestože ji nepotřebuje.
