Dr. Martina Ziska - Vnitřní ájurvéda
  • Úvodní
    • o Dr. Martině >
      • Klinická práce s pacienty
      • Klinický výzkum
      • Publikační práce
      • Vzdělávací aktivity
      • Popularizace ajurvédy
      • Spolupráce mezi moderní medicínou a Ayurvédou
      • Duchovní činnost
      • Dobročinnost
    • o Ayurvédě >
      • Původ ayurvédy
      • Cíl života
      • Rozsah Ayurvédy
      • Příbuzné disciplíny
      • Studium Ayurvédy
      • Universální přírodní zákony a jejich vyjádření v lidském těle
      • Určení osobní konstituce
      • Rovnováha a zdraví
      • Zažívání – pilíř Ayurvédy
      • Ayurvédská diagnostika
      • Léčení pomocí Ayurvédy
      • Vztah lékaře a pacienta
      • Jídlo jako lék
      • Okořeňte si život
      • Léčivé byliny - věda a umění
      • Léčení psychických a duševních potíží
      • Panchakarma
      • Regenerace organismu
    • Ayurvédská poradna >
      • Partnerská spolupráce
      • Zájem a ochota hledat pod povrchem
      • Otevřenost a nekonvenčnost
    • Často kladené otázky
  • Jak se přihlásit do poradny
  • Kalendář akcí
    • Leden
    • Únor
    • Březen
    • Duben
    • Květen
    • Červen
    • Červenec
    • Srpen
    • Září
    • Říjen
    • Listopad
    • Prosinec
  • Občasník
  • Odkazy
  • Knihy
  • Kontakt
  • Blog
  • Knihy

Jídlo jako lék 

Picture
„A on věděl, že potrava je Brahman. Z potravy jsou všechny bytosti zrozeny, potravou žijí a do potravy se navrátí“.

Ayurvéda považuje vhodný výběr potravy  za základním terapeutický přístup. Je to proto, že potravou přijímáme živou energii či pránu. Několikrát denně se tak spojujeme s vesmírem a jeho universální energií. Není proto divu, že Ayurvéda tvrdí, že „člověk se stává tím co jí“. Toto rčení je obrazným vyjádřením vztahu, jaký máme k jídlu. Nejde jen o to, co je před námi na talíři, ale záleží také na přípravě jídla, zdrojích surovin a prostředcích, kterými tyto suroviny byly opatřeny. 
Toto vše je ovšem jen směrodatným ukazatelem vztahu, jaký máme sami k sobě. V tomto smyslu například závislost na jídle je jen náhradou za nedostatek lásky a tím i pozitivní energie, která nám chybí.  

Přestože Ayurvéda vypracovala systém, který přiřazuje stravu vhodnou ke každé konstituci, správný výběr potravin je zcela individuální záležitost. Domnívám se, že jedním z nejdůležitějších duchovních úkolů je zjistit, jaká potrava je pro nás vhodná. Jak to udělat, a proč je to duchovní práce když se jedná o jídlo? Předně musíme věnovat pozornost tomu, jak se cítíme po požití určitých potravin a zjistit, které nám dodávají energii a které naopak přinášejí pocit těžkosti a letargie. Když sníme večer nanukový dort a k tomu ještě navíc vypijeme sklenici studeného mléka, druhý den cítíme těžkost a zahlenění v oblasti hlavy a žaludku. To není náhoda. Těžká, sladká chuť požitá večer, zvyší kaphu. Ta zpomalí a oslabí zažívání. Výsledkem je nahromadění kaphy je formě hlenů a později nachlazení, ucpané dutiny nebo bolesti kloubů.  Zásadní v tomto případě je, aby si dotyčný jedinec uvědomil tuto souvislost a svůj návyk změnil. Je několik důvodů, proč tento proces představuje duchovní práci. K zaznamenání účinků potravy na tělo a mysl je třeba určité introspekce. Vyžaduje to tichou mysl a smysly obrácené dovnitř. To je proces totožný s procesem duchovního poznání. Naše schopnost naslouchat vnitřnímu hlasu a potřebám těla se potom vyvine do takové míry, že hlad, chutě, množství potravy, její kvalita, způsob přípravy a čas požití budou v naprosto přesném souladu s potřebami těla a tím i přírody. 

Obecně platí, že ve vata ročním období, to jest na podzim a v zimě bychom měli dávat přednost výživnější, vařené a teplé stravě. Je vhodné i vyšší zastoupení mléčných výrobků a tuků, nikoliv však večer. Na jaře, kdy je příroda pod vládou vlhké a těžké kapha, je naopak nutné přejít na sušší, nízkotučnou a nízkokalorickou stravu. Vhodné jsou saláty či čerstvá zelenina, vařené obilniny a dostatek teplé vody na očistu. V tomto období má tělo přirozenou tendenci se pročistit. Sezónně je to jedno z nejlepších období k důkladné vnitřní očistě. Jaro je navíc obdobím, kdy se projevují problémy typu kapha jako jsou alergie, nachlazení a chřipkové epidemie. Úprava potravy je jeden z nutných a přitom jednoduchých léčebných zákroků, která těmto onemocněním mohou předejít. Léto, pitta období, přináší touhu zchladit organismus. Sladké ovoce, jogurt, zelenina a vařená rýže, vyjímečně i zmrzlina, jsou vhodné pro toto roční období. I podzim je také vhodným obdobím pro očistu za účelem prevence.

Vedle výběru potravy je dalším důležitým faktorem čas dne, v němž jíme. Bez ohledu na tělesnou konstituci je nejdůležitějším hlavním jídlem dne oběd. To je proto, že zažívací oheň neboli agni, je nejsilnější v poledne. Přijatá potrava je strávena a přeměněna v důležité živiny pro tkáně a buňky. Oběd po 14. hodině nebo dokonce ještě později, již bude vinou slábnoucího agni stráven pouze částečně. Určitá část potravy pak zůstane nestrávena a uloží se po těle ve formě toxické amy. 

Stejně tak jako slunce sestupuje na obloze, tak i zažívací oheň slábne s postupujícím odpolednem. Večeře by proto měla být lehčí a nejlépe do 18. hodiny, aby tělo mělo příležitost jídlo strávit a nenarušilo spánek. Potřeba snídaně je různá u různých konstitucí – vata obvykle potřebuje vydatnější snídaní k pocitu stability, pitta dle hladu a kapha si snídani stejně ráda dá, přestože ji nepotřebuje. 

Powered by Create your own unique website with customizable templates.