Otevřenost a nekonvenčnost

Z výše popsaných důvodů vyplývá potřeba určité otevřenosti, a to na obou stranách. Dle mé zkušenosti je založená na důvěře, která se do určité míry musí vytvořit mezi terapeutem a jednotlivcem. Možná by se dala označit jako respekt. Toto je specifická forma vztahu a platí pro ní základní pravidla jako u všech jiných forem vztahů. Jelikož se jedná s dosti ojedinělý vztah, který lidé obvykle navazují ve stavu nouze, a tudíž přináší určité citlivosti a zranitelnosti, je třeba s touto ingrediencí zacházet velmi jemně. Z vlastní zkušenosti vím, že je potřeba určitá kompatibilita mezi naturelem nebo temperamentem terapeuta a jednotlivce, proto ani můj styl práce není vhodný pro všechny. Naštěstí existuje vzrůstající množství terapeutů a tudíž zájemci mají možnost najít takového terapeuta, který jim vyhovuje. A totéž platí i pro terapeuta. Charaka, jeden z praotců ayurvédy, píše se svých posvátných spisech, že ayurvédský lékař nemá žádnou jinou povinnost, než se dotknou duše člověka, s kterým pracuje. To se často nedělá předepsanými procedurami či bylinnými přípravky, ale prostředky nehmotnými. Vlastně nevím přesně, jak se to dělá, na to neexistuje návod. Snad schopnost vidět člověka takového, jaký je, a touha mu ten obrázet zprostředkovat aby ve svém vlastním odrazu uviděl svoji lidskost a božskost. Zde přichází na řadu nekonvečnost v terapeutických prostředcích a v přístupu vůbec. Pro mnohé je ayurvéda o jídle, pro jiné o došách vata, pitta, kapha, nebo o bylinkách z Indie. Pro mně je to nekonečně pestré a štˇavnaté spektrum všech aspektů života, v nich se v nekonečných obměnách projevuje duchovní podstata našeho bytí, vědomí, které je.