Vysvětlení současného uzavření ájurvédské poradny

Proč jsem dočasně zavřela poradnu pro individuální konzultace?

Již více než rok jsem konfrontována s vážnou nemocí
v nejbližší rodině. Situace se vyvíjela nejprve k lepšímu, nyní
bohužel k horšímu, potenciálně nejhoršímu. Domácí péče vyžaduje můj čas a
energii, nicméně to samo o sobě není jediný důvod zavření poradny.

Celý proces je pro mě mimořádně konfrontující a přináší potřebu
soustředit se - kromě lidské a lékařské péče - i sama na sebe. Nejsem
v dané situaci schopna fungovat jako terapeut pro ostatní a zároveň
procházet terapeutických procesem pro sebe. Protože můj život a práce jsou velmi
úzce spojeny, daná životní situace se silně promítá do každého aspektu mého
života. Pokud funguji jako terapeut, musím přerušit, alespoň na určitou dobu,
svůj vlastní proces. To v této silné životní situaci nepovažuji pro sebe za
zdravé, ani žádoucí. Ve skutečnosti toho nejsem schopna.

Objevuje se stále více ájurvédských terapeutů či jiných přístupů,
které nabízejí efektivní pomoc všem, kdo ji hledají. S postupujícímčasem
jsem stále více a více zastáncem toho, že člověk se musí naučit pomáhat si sám.
Proto již několik let hledám vhodné formy kolektivní práce, ježpovažuji za
efektivnější. Také si jsem jistá, že až se k individuální práci vrátím,
bude o to efektivnější, o kolik mě stávající situace obohatí o pochopení, o čem
život je a co je v něm důležité.

Jelikož se nedá přesně určit, jak se bude zdravotní situace vyvíjet, předpokládám, že nejméně do léta bude poradna zcela nebo převážně uzavřena. Práci s novými zájemci plánuji nejdříve na podzim. 
 
Proč budu nadále provádět kolektivní práci?

Kolektivní práce má jiný charakter než individuální konzultace. Neruší můj vlastní proces, někdy ho i doplňuje. Zároveň mi dává kontinuitu práce, již bych si ráda po více než 5ti letech působení v České republice udržela. Je to i způsob, jak zajistit obživu mé rodině, zároveň je nárazová, časově ne tak náročná, tudíž se dá skloubit s požadavky, jež
přestavuje současnásoukromá situace. 

Ráda bych věnovala čas na přípravu nového cyklu kurzů, ježbude
mít hloubější klinický a terapeutický charakter, dále bych se ráda věnovala
psaní, publikační činnosti, propagaci knížky Áhára a osvětě, tak, jako doposud. 

Vytvořený čas a prostor beru jako příležitost pro hledání nové formy individuální práce, jež budu považovat za efektivnější než doposud. 
 
Děkuji všem za pochopení a jsem v důvěře, že všichni najdeme
pomoc a vedení tam, kde ho potřebujeme.