Milí přátelé:
Letošní rok se blíží nezadržitelně ke svému konci.
Pro některé z nás to je zaplať Pán Bůh, pro jiné škoda.
Byl to rok – alespoň pro mě – intenzivní, nově chaotický, náročný na stabilitu, pokrok přinášející v určitých oblastech a zaplněný překážkami v jiných sférách života. Takže taková směs. Nicméně když bych se na něj měla podívat vnitřníma očima, rozhodně představoval výrazný posun směrem k tvořivé manifestaci. Jen v některých oblastech k té manifestaci jednoduše ještě nedošlo.
Byl to i rok – a to výrazně – opakované volby, čemu věnovat energii a co nepodporovat. Nic v dnešní době není jen lokální, hmotné, či dočasné. Vše je propojené. Přesto informace nejsou vědění, názory opravdu nejsou zkušenosti, a vše hmotné není to, kam bychom měli upínat veškerou pozornost.
Tento rok zahrnoval i mnohé vyhraněné nečekané momenty, jež byly indikátorem témat vyžadujících pozornost. Rodina, pokud není pevným a stálým bodem naší pozornosti, se vynořuje čas od času jako téma, které si v sobě potřebujeme přeskládat či spíše znovu a znovu přeskládávat tak, abychom v sobě zvyšovali klid a přijetí. To dokáže jen opravdové pochopení. Obvykle nepřichází samo, potřebujeme se k němu dopracovat. Šanci má tzv. vnitřní přístup, který je vedený vnímavou inteligencí namísto rozumu, co velí, nařizuje, kontroluje či usuzuje /a ještě častěji odsuzuje/. Jelikož to není lehký a hlavně jednorázový úkol, není s podivem, že se někdy uchýlíme ke strategii popírání, jež se dá vyjádřit následovně: na co nemyslím, to neexistuje. Kéž by to tak fungovalo!
My všichni víme, že odpovědˇje o hodně složitější nebo lépe řečeno komplexnější. Jsme vnímavé bytosti vesmírné inteligence, jež se dopracovávají k pochopení prostřednictvím interakce nehmotného s hmotou. Je to tak jednodušší – viditelné, hmatatelné, a tím pádem i uchopitelné a měřitelné. Vnitřní svět má zcela jinou náturu: má formu fyzických vjemů, emotivních pocitů, obrazů a asociací, včetně vzpomínek. Naše tendence vstupovat do svého nitra logicky je pochopitelná, i když politováníhodná: nepřinese nic dobrého a ještě pošlape /rozum má neúprosnou logickou sílu, co rozbije jemnou povahu cítění/ to vzácné a důležité uvnitř. Možná proto je to cenné „ukryté“ uvnitř.
Pokud čtete tyto řádky a říkáte si, co to asi tak znamená pro Vás, můžete si položit několik kontrolních otázek: jak často Vaší mysli dominuje diktát musím /někdo to nazval dokonce „musismus“ a jak víme, každý –ismus je problematický/ namísto chci? Je každé Vaše myslím doplněno cítím? Která Vaše část cítí a co cítí či vnímá? Jak dobře rozumíte sami sobě v tomto směru – chtění, vnímání, prožívání, cítění, a konání, a z jakých pohnutek?
Tato oblast – naše nitro – je předmětem mého profesního zájmu již několik let. V tomto roce jsem měla příležitost proniknout hlouběji do jejích tajů a zákoutí prostřednictvím práce s jednotlivci s technikou Smrti Meditace, tak i v rámci kurzů Sattva Vadžaja Čikitsa neboli Ájurvédské psychoterapie. Bylo to poprvé nejen v této zemi, ale i mimo Indii, kdy zájemci měli příležitost seznámit se do hloubky s ájurvédským, potažmo védským pochopením mysli. Pro mě úžasná příležitost objevit důležité souvislosti. Jsem hluboce vděčná za tuto příležitost a věřím, že tato cesta a její rozvíjení bude pokračovat v roce 2025 a dále neb je to můj profesní závazek do dalších roků.
Také jsem letos měla nové příležitosti prezentovat ájurvédu ve své celistosti. Po letech přemýšlení o podcastu ke mně přišla šikovná mladá jogínka, Lucie Převorovská. Díky její altruistické práci se zrodil a roste you tube program Ájurvéda Naruby, kde se věnujeme aktuálním tématům zevrubně. Pro mě je radost, že lidí zajímá, jak věci opravdu jsou v době, kdy krátká líbivá hesla nahrazují možnost seznámit se s něčím cenným hlouběji.
Bylo i pár mediálních příležitostí posloužit ájurvédě, ať již v Českém rozhlase na Dvojce v ranním sobotním vysílání nebo Večerním Mikroforu redaktorky Moniky Valentové. Zajímavé bylo i odpovídat na otázky MUDr. Vojáčka pro jeho podcast. Všechny tyto programy najdete na you tube. Pokud byste chtěli odkazy, dejte vědět, poskytnu.
Zároveň probíhala vzdělávací a propagační práce pro Sewanti aušadham, mimořádně kvalitní bylinné ájurvédské léky, které díky ing. Markétě Fukové jsou k dispozici nejenom v České republice, ale i pro zájemce v Evropě /www.sewanti.cz/. I zde využíváme příležitost k vytváření a šíření kvalitních informací, jejichž účelem, stejně tak jako celé ájurvédy, je pomoci nám žít vědomější a tím pádem zdravější život.
Chci tak poděkovat všem opravdovým zájemcům a spolupracovníkům za jejich poctivost a důvěru, s jakou mi dovolili být jejich průvodcem a podporovatelem na jejich cestě za pochopením sama sebe a života. Ač to může znít jako klišé – a těch je kolem nás opravdu hodně neb slova pravda, pochopení, duše, meditace a vyrovnanost se používají bez jakéhokoliv rozlišování – védské procesy jsou cestou vnitřního pochopení. K tomu je třeba disciplína ve formě dobrovolného rozhodnutí, jaké nástroje pro sebe budu používat. Ájurvéda, jóga, a védy nabízejí nástroje, které zaručují, že při dostatečném soustavném úsilí přinesou opravdové vyřešení zásadních životních problémů a překážek.
Mám tak za sebou velmi bohatý a přínosný pracovní rok 2024.
Těším se proto na jeho pokračování a to rok 2025. Vedle pokračování v tom, co funguje, nabízím i nové programy, které jsou tak integrované, jak je současný život. Jedná se celoroční program Ko Ham nebolik kdo jsem a další, co poskytnu během roku. Pokud vás zaujmou, budu se těšit na to, že se osobně potkáme a něco nového objevíme.
Život je dle mnohých mudrců o odstraňování nánosů nepřirozených zkušeností, co zakrývají naši pravou podstatu. Tento přístup je důležitý a zároveň ze zkušenosti víme, že v něm leží jedno úskalí: náš fokus na to, co nefunguje, může být tam velký, že se nikdy nebo ne dostatečně propracujeme k tomu, co funguje. A tak posilovat zdravě tu skutečnost, že jsme bytosti vědomí a tím pádem specifické vnímavosti, jež nám slouží mimo jiné i k rozlišování toho, co je pravé a co náhražka /v době umělosti všeho, včetně inteligence je tato schopnost mimořádně potřebná/ je cesta a přístup, jež se zdá v naší vývojové fázi extra přínosná.
Ač mnozí tvrdí opak, není možné dosáhnout tohoto rozlišování bez opravdové práce, které se říká disciplína. Nikdo nemá to slovo rád, ani já ne, jelikož zní jako něco zvenčí na nás uvalené, čemu se musíme podřídit. Disciplína neboli sadhana je ve skutečnosti dávat sám sobě /-dhana/ to, co nás podporuje /sa-/. Odpočinek, když jsme unaveni. Procházka, když se potřebujeme spojit s elementy. Dobré jídlo, když máme hlad. Jednoduché věci, jež dohromady vytváří mozaiku života založeného na podporuplných volbách. Pro mě to znamená každý den prohlubovat podporu sebe vybíráním si toho, co vyživuje mé nitro. Je to jeden z osobních záměrů pro rok 2025. Ten je pro mě speciálním mezníkem, jenž doufám, že se mi podaří naplnit. Jak, to uvidíme za rok v tuto dobu.
Přeji nám všem rok, kdy povyrosteme jako tvořivé bytosti vedené vnitřní inteligencí.
S láskou a díky Vaše Martina Ziska
Letošní rok se blíží nezadržitelně ke svému konci.
Pro některé z nás to je zaplať Pán Bůh, pro jiné škoda.
Byl to rok – alespoň pro mě – intenzivní, nově chaotický, náročný na stabilitu, pokrok přinášející v určitých oblastech a zaplněný překážkami v jiných sférách života. Takže taková směs. Nicméně když bych se na něj měla podívat vnitřníma očima, rozhodně představoval výrazný posun směrem k tvořivé manifestaci. Jen v některých oblastech k té manifestaci jednoduše ještě nedošlo.
Byl to i rok – a to výrazně – opakované volby, čemu věnovat energii a co nepodporovat. Nic v dnešní době není jen lokální, hmotné, či dočasné. Vše je propojené. Přesto informace nejsou vědění, názory opravdu nejsou zkušenosti, a vše hmotné není to, kam bychom měli upínat veškerou pozornost.
Tento rok zahrnoval i mnohé vyhraněné nečekané momenty, jež byly indikátorem témat vyžadujících pozornost. Rodina, pokud není pevným a stálým bodem naší pozornosti, se vynořuje čas od času jako téma, které si v sobě potřebujeme přeskládat či spíše znovu a znovu přeskládávat tak, abychom v sobě zvyšovali klid a přijetí. To dokáže jen opravdové pochopení. Obvykle nepřichází samo, potřebujeme se k němu dopracovat. Šanci má tzv. vnitřní přístup, který je vedený vnímavou inteligencí namísto rozumu, co velí, nařizuje, kontroluje či usuzuje /a ještě častěji odsuzuje/. Jelikož to není lehký a hlavně jednorázový úkol, není s podivem, že se někdy uchýlíme ke strategii popírání, jež se dá vyjádřit následovně: na co nemyslím, to neexistuje. Kéž by to tak fungovalo!
My všichni víme, že odpovědˇje o hodně složitější nebo lépe řečeno komplexnější. Jsme vnímavé bytosti vesmírné inteligence, jež se dopracovávají k pochopení prostřednictvím interakce nehmotného s hmotou. Je to tak jednodušší – viditelné, hmatatelné, a tím pádem i uchopitelné a měřitelné. Vnitřní svět má zcela jinou náturu: má formu fyzických vjemů, emotivních pocitů, obrazů a asociací, včetně vzpomínek. Naše tendence vstupovat do svého nitra logicky je pochopitelná, i když politováníhodná: nepřinese nic dobrého a ještě pošlape /rozum má neúprosnou logickou sílu, co rozbije jemnou povahu cítění/ to vzácné a důležité uvnitř. Možná proto je to cenné „ukryté“ uvnitř.
Pokud čtete tyto řádky a říkáte si, co to asi tak znamená pro Vás, můžete si položit několik kontrolních otázek: jak často Vaší mysli dominuje diktát musím /někdo to nazval dokonce „musismus“ a jak víme, každý –ismus je problematický/ namísto chci? Je každé Vaše myslím doplněno cítím? Která Vaše část cítí a co cítí či vnímá? Jak dobře rozumíte sami sobě v tomto směru – chtění, vnímání, prožívání, cítění, a konání, a z jakých pohnutek?
Tato oblast – naše nitro – je předmětem mého profesního zájmu již několik let. V tomto roce jsem měla příležitost proniknout hlouběji do jejích tajů a zákoutí prostřednictvím práce s jednotlivci s technikou Smrti Meditace, tak i v rámci kurzů Sattva Vadžaja Čikitsa neboli Ájurvédské psychoterapie. Bylo to poprvé nejen v této zemi, ale i mimo Indii, kdy zájemci měli příležitost seznámit se do hloubky s ájurvédským, potažmo védským pochopením mysli. Pro mě úžasná příležitost objevit důležité souvislosti. Jsem hluboce vděčná za tuto příležitost a věřím, že tato cesta a její rozvíjení bude pokračovat v roce 2025 a dále neb je to můj profesní závazek do dalších roků.
Také jsem letos měla nové příležitosti prezentovat ájurvédu ve své celistosti. Po letech přemýšlení o podcastu ke mně přišla šikovná mladá jogínka, Lucie Převorovská. Díky její altruistické práci se zrodil a roste you tube program Ájurvéda Naruby, kde se věnujeme aktuálním tématům zevrubně. Pro mě je radost, že lidí zajímá, jak věci opravdu jsou v době, kdy krátká líbivá hesla nahrazují možnost seznámit se s něčím cenným hlouběji.
Bylo i pár mediálních příležitostí posloužit ájurvédě, ať již v Českém rozhlase na Dvojce v ranním sobotním vysílání nebo Večerním Mikroforu redaktorky Moniky Valentové. Zajímavé bylo i odpovídat na otázky MUDr. Vojáčka pro jeho podcast. Všechny tyto programy najdete na you tube. Pokud byste chtěli odkazy, dejte vědět, poskytnu.
Zároveň probíhala vzdělávací a propagační práce pro Sewanti aušadham, mimořádně kvalitní bylinné ájurvédské léky, které díky ing. Markétě Fukové jsou k dispozici nejenom v České republice, ale i pro zájemce v Evropě /www.sewanti.cz/. I zde využíváme příležitost k vytváření a šíření kvalitních informací, jejichž účelem, stejně tak jako celé ájurvédy, je pomoci nám žít vědomější a tím pádem zdravější život.
Chci tak poděkovat všem opravdovým zájemcům a spolupracovníkům za jejich poctivost a důvěru, s jakou mi dovolili být jejich průvodcem a podporovatelem na jejich cestě za pochopením sama sebe a života. Ač to může znít jako klišé – a těch je kolem nás opravdu hodně neb slova pravda, pochopení, duše, meditace a vyrovnanost se používají bez jakéhokoliv rozlišování – védské procesy jsou cestou vnitřního pochopení. K tomu je třeba disciplína ve formě dobrovolného rozhodnutí, jaké nástroje pro sebe budu používat. Ájurvéda, jóga, a védy nabízejí nástroje, které zaručují, že při dostatečném soustavném úsilí přinesou opravdové vyřešení zásadních životních problémů a překážek.
Mám tak za sebou velmi bohatý a přínosný pracovní rok 2024.
Těším se proto na jeho pokračování a to rok 2025. Vedle pokračování v tom, co funguje, nabízím i nové programy, které jsou tak integrované, jak je současný život. Jedná se celoroční program Ko Ham nebolik kdo jsem a další, co poskytnu během roku. Pokud vás zaujmou, budu se těšit na to, že se osobně potkáme a něco nového objevíme.
Život je dle mnohých mudrců o odstraňování nánosů nepřirozených zkušeností, co zakrývají naši pravou podstatu. Tento přístup je důležitý a zároveň ze zkušenosti víme, že v něm leží jedno úskalí: náš fokus na to, co nefunguje, může být tam velký, že se nikdy nebo ne dostatečně propracujeme k tomu, co funguje. A tak posilovat zdravě tu skutečnost, že jsme bytosti vědomí a tím pádem specifické vnímavosti, jež nám slouží mimo jiné i k rozlišování toho, co je pravé a co náhražka /v době umělosti všeho, včetně inteligence je tato schopnost mimořádně potřebná/ je cesta a přístup, jež se zdá v naší vývojové fázi extra přínosná.
Ač mnozí tvrdí opak, není možné dosáhnout tohoto rozlišování bez opravdové práce, které se říká disciplína. Nikdo nemá to slovo rád, ani já ne, jelikož zní jako něco zvenčí na nás uvalené, čemu se musíme podřídit. Disciplína neboli sadhana je ve skutečnosti dávat sám sobě /-dhana/ to, co nás podporuje /sa-/. Odpočinek, když jsme unaveni. Procházka, když se potřebujeme spojit s elementy. Dobré jídlo, když máme hlad. Jednoduché věci, jež dohromady vytváří mozaiku života založeného na podporuplných volbách. Pro mě to znamená každý den prohlubovat podporu sebe vybíráním si toho, co vyživuje mé nitro. Je to jeden z osobních záměrů pro rok 2025. Ten je pro mě speciálním mezníkem, jenž doufám, že se mi podaří naplnit. Jak, to uvidíme za rok v tuto dobu.
Přeji nám všem rok, kdy povyrosteme jako tvořivé bytosti vedené vnitřní inteligencí.
S láskou a díky Vaše Martina Ziska
RSS Feed
