Milá přátelé a příznivci ájurvédy a života:

Chtělo se mi psát začátky a konce namísto konců a začátků, jelikož máme tendenci vnímat věci lineárně. Od začátku do konce v nějaké kontintuitě.
Mám-li se podívat touto optikou na letošní rok, tak z něj odešlo nečekaně, náhle, bolavě a příliš rychle několik blízkých, vzácných lidí. Myslím v tomto svátečním čase na jejich rodiny a srdce, jež je želí. 

Život má tendenci nechat nás dlouho plánovat, hledat, připravovat, i konat, až nám nečekaně hodí vidle do našich plánů a najednou jedeme zcela jiným směrem. Může to být trhlina v zdánlivě dobře fungujícím vztahu, nemoc, která přichází nečekaně a bere si veškerou pozornost neb nám jde bez nadsázky o život. Ale i menší dramata, která se táhnou a nenachází svoje řešení představují pomalu účinkující jed, který časem přemůže leckerého chrabrého, silného bojovníka života.

Bojovat proti síle života je těžké, pokud vůbec možné. A zároveň nechat věci jen tak být a být recipientem přílivu a odlivu života bez vlastní vůle není taky dost dobře možné. Co nám tedy zbývá, říkáme si. Co máme dělat, je ta nejčastější otázka, jíž slýchám od lidí /a možná i sebe/.

Odpověď je těžko uchopitelná, pokud nemáme zkušenost s ohmatáváním nehmotného. Navenek je třeba nedělat nic. To je první krok. Ne proto, že kašleme na problémy a čekáme, až se samy vyřeší /hodně štěstí této početné základně/, ani proto, že jsme vyčerpaní a vzdali jsme snahy věci řešit /i tento stav je součástí lidského repertoáru/. 

Navenek nic nedělat nám umožní obrátit se dovnitř. Prohrabat se ve vnitřním haraburdí pocitů, zkušeností, přesvědčení a vzpomínek, jež nám stojí v cestě k tomu vidět věci jasně a nezaujatě. Položit si ty správné otázky dává předpoklad k tomu dostat dobré odpovědi. Platí to pro studium ájurvédy stejně tak, jako pro studium života.

A tak teprve až přerovnáme, utřídíme, roztřídíme vnitřní nastavení tak, že se nám ukáže co zanechat za sebou a co si naopak pořídit na cestu dál, přijde jasnější pokyn k tomu, co udělat navenek.
Takže vyčkat, obrátit se do sebe, udělat tu "práci citlivého nahlížení vnímavými smysly" je nejlepší situace, co si pro sebe můžeme zařídit. Její součástí je i říci si o pomoc tam, kde to je na místě. Ne všechno zvládmeme sami a čím těžší osobní situace, tím více pomoci a podpory od ostatních a života potřebujeme.

Mluvíme o tom v podcastu Ájurvéda Naruby, který v roce 2026 vstoupí do svého již 20. měsíčního pokračování. A stále je o čem hovořit...věřím, že bude ještě dlouho. 
Mluvíme o tom při individuální ájurvédské psychoterapeutické práci s metodou Smriti Meditace, kde nám vnitřní moudrost ukazuje cestu ven z problémů.

Budeme o tom mluvit i v celoročním programu věnovanému vnitřním smyslům Tanmátra a tomu, jak jsou pro nás smysly důležité. Asi jsem předběhla dobu nebo pozornost lidí je jinde, leč se mi zdá, že toto téma není moc pochopené a tak o něj není takový zájem, jak by si zasloužilo. Smysly tu nejsou od toho, abychom pálili vonné tyčinky či poslouchali libé zvuky. To je opravdu rudimentárně málo.
Smysly jsou zprostředkovatelé vnějšího světa nitru a nitra světu kolem nás. Navíc tvoří most mezi fyzickým tělem a myslí a jsou nestále bombardovány mnoha vjemy, tak práce s nimi je možná víc důležitá, než si vůbec dokážeme představit.

Vše, úplně vše, ať ve vnějším nebo vnitřním světě, se týká nás: naší individuality, naší jedinečnosti, naší osobní moci a tudíž osobní magie. 

A tak jsem se rozhodla věnovat rok 2026 nacházení a používání osobní magie neb v tomto chaotickém, nestálém a rychle se měnícím světě to bude možná jedna z mála věcí, na níž se můžeme spolehnout. 
​
Přeji nám všem krásný a důležitý čas ukončování bez něhož nejsou možné dobré začátky.

S díky za zájem, práci a podporu
Vaše dr. Martina Ziska 

Milí přátelé:

Máte pocit, že název zní příliš dramaticky? Vždyť se vlastně nic tak hrozného neděje, říkáme si a říkáme to i ostatním. Děje se toho hodně, dozajista a bez pochyby. A přitom současná realita je zrádná v tom, že hladina se zdá být klidná a pod ní se prohání mnoho skrytých spodních proudů.

Ve společnosti panuje apatie, negativita a kritičnost. Není to jen díky volbám, jež právě skončily - někdo se v nich raduje a někdo naopak. Co je zajímavé, jak bylo napsáno, je hluboký příkop mezi hlavním městem a regiony. Asi žijeme jiné životy a tím přemýšlíme jinak a slyšíme a rozumíme věcem rozdílně v Praze a mimo ní. Nicméně ani apatie, ani negativita, ani kritika nám v současné situaci nepomohou, i když jsou možná i na místě.

Potýkáme se s tímtéž na osobní rovině. Věci se pro nás nečekaně mění, my se měníme. Rosteme do vědomí sebe a to znamená, že si více a jasněji uvědomujeme to, co nefunguje kolem nás.
Jak s tím naložit?

Pokud mozek a nervová soustava fungují magneticky, tak je důležité věnovat pozornost vnitřnímu naladění. Bude totiž jako magnet přitahovat myšlenky a s nimi spojené pocity. Toto není složitá neurověda, ale zkušenost, kterou všichni můžeme potvrdit. Jakmile jsme rozladění, vše kolem nás podporuje naši rozladěnost. A funguje to i opačně: jakmile jsme dobře naladění, máme lepší toleranci vůči dysfunkcím tohoto světa. Pokud jsme vyjímečně plní dobrých pocitů v srdci a jeho vřelosti a otevřenosti, vnímáme vše kolem sebe s určitou dávkou shovívavosti a tolerance.
Jak se říká dobře v člověku, dobře se světem.

Znamená to, že bezútěšnost kolem nás jako kdyby nás vybízela k tomu dát fokus někam jinam. Někam, kde si můžeme zařídit lepší a pro nás důležitý pocit vděčnosti, radosti, pozitivity a tím pádem i naděje. Žít bez naděje je hrozně těžké. K naději je třeba otevřenosti srdce, zavřenosti vůči nadměrné negativitě a pevné odhodlání, že si nenechám tak lehce vzít to, co mi dělá dobře. A pokud nic takového nemám, je na čase začít to objevovat a přinášet do svého života.

Věřím, že program Tanmátra připravený pro rok 2026 bude vítaným pomocníkem na této cestě. Tak jako smysly obrácené navenek jsou zdrojem neklidu a utrpení, tak vnitřní vnímání hraje důležitou roli v budování pocitu klidu, stability a pozitivity. 

Čas od času se ptáte na kvalitní vzdělání. Gurukula skončila pro nedostatek kvalifikovaných zájemců. Nicméně můj závazek podporovat vyšší úroveň vzdělání pokračuje. V roce 2026 jsem připravila program klinické ájurvédy na vybraná témata, která jsou důležitá nejenom pro ty, co praktikují ájurvédu, ale pro každého člověka, který se zajímá o svoje zdraví. 

Taktéž pokračuji v rozvíjení povědomí o ájurvédské psychoterapii. Již potřetí nabídnu seznámení v tímto  tématem, tradičně na konci května.

Letošní léto jsem strávila psaním knihy o koření. Věřím, že se podaří připravit hezkou publikaci a ta bude součástí nabídky pro rok 2026. V tomto směru jsem ráda, že nabízíme nové programy týkající se ájuvédského vaření a to s fokusem na koření v červnu 2026 a obiloviny a zeleninu v září 2026. Oba programy se budou konat ve venkovské kuchyni Báry Chmelíkové. 

Moje individuální práce s těmi, co hledají vnitřní pochopení pokračuje i nadále. Jsem vděčná těm, co si dávají práci sami se sebou a poctivě v sobě hledají za to, že můžu být u toho. Učím se z jejich procesů hodně a věřím, že budu citlivějším a tím pádem lepším průvodcem na cestách za pochopením.

Jak si pomoci v tomto nelehkém čase?
Jako první je třeba podívat se, jak soustředěná je naše mysl.
Před kontemplací a meditací je totiž koncentrace. Pokud nejsme přirozeně schopni se soustředit plně v daném okamžiku na jednu věc, je třeba na tom zapracovat.
Bez koncenrace nemáme šanci vnímat impulsy z nitra a bez nich, jak je již jisté, není cesty dopředu. A nebo je, ale je to cesta úsilí, bolesti a překonávání překážek. Mnoho lidí zjišťuje, že na to neustálé snažení se nemá již energii. Navíc již nevěří v efektivnost tohoto přístupu. A zároveň ještě neumí ten jiný přístup založený na vnímavosti, citlivosti a respektu pro vnitřní vedení. A to je současná krize, v níž se nacházíme.

Klid se nedá vyusilovat.
Láska se nedá nařídit.
Uvolnění se nedá dosáhnout.
Ty opravdové kvality a jejich přítomnost v našich životech není založená na musím, ale na můžu, chci, potřebuji a dovoluji si...nejsou pro to dostatečná slova. Je to totiž stav přítomné bdělosti, jež se soustředí na světlo a soulad namísto opačného bez ohledu na jejich četnost zastoupení. 

Máme před sebou mnoho práce. Je to práce dobrovného výběru pozitivity nad negativitou, souladu namísto chaosu a víry místo strachu. A to vše z respektu a lásky pro sebe. Tak, jak si to dáváme sami sobě, tak se zároveň dělíme s ostatními. Dělíme se o sebe, o svoje sny, naděje, touhy, víru, o to, co víme, že funguje a je ůležité. 

A nebo se dělíme o opak. Toho negativního je momentálně vysoká koncentrace a tak svět a my sami potřebujeme zažívat a nabízet právě to, co chceme žít. Vyvstává mi životní předvědčení Mahátmá Gandhího "staň se změnou, jež si přeješ pro svět."

Každý z nám se můžeme v rámci osobního života a jeho omezení posunout od nežádoucího směrem k žádoucímu. A tak se pojdˇme vzájemně podpořit a inspirovat na cestě vnitřního hledání a nacházení. Přeji nám všem v tomto čase sílící tmy co nejvíce záblesků světla a uvědomění, že my sami jsme světlo vědomí, lásky a tvořivé síly života. 

Přeji nám všem co nejlepší pocit s vyvrcholením a uzavíráním roku 2025 přeji nám všem.

S vděkem za vše a všem Martina Ziska

aMilí přátelé:
Začíná poslední týden srpna a většina z nás si nemůže nevšimnout, že prázdninový režim se definitivně mění do podzimního zápřahu. Nejenom pro děti, ale i dospělé je to návrat do škol i návrat k povinnostem, jež skončí až příští léto s občasnými přestávkami, třeba na vánoce či podzimní a jarní prázdniny či jiná volna.
Já mám za sebou léto soustředěné práce, přípravu rukopisu knížky o ájurvédě. Až si budu jistá, že všechny náležitosti, jak ze strany nakladatelství, tak i s přípravou publikace, jsou na místě, ráda se podělím o téma a předpokládané datum vydání.
Čeká mě hodně radostné práce s podzimem.
Kurzy ájurvédského vaření - nový program nejenom v kuchyni Báry Chmelíkové, jež věřím, že přinese nové poznatky nejenom účastníkům, ale i nám organizátorům.
Také na podzim dokončíme KOHAM program. To znamená, že je na čase začít připravovat programy na příští rok. Věřím, že během září je budu moci oznámit, abyste mohli včas a dobře plánovat. 
Mám několik zájemců, s nimiž společně do hlouby studujeme již rok základy ájurvédy. V této práci budeme pokračovat. Učím ráda a podle zpětné vazby i dobře, tak se na tuto práci těším.
Také se těším na nové místo Spirit Festivalu. V Praze jsem byla u prvního a poté několika dalších ročníků z celkových deseti. Život je o změně a tak je hezké, že si našel nové místo: Luhačovice.
Jelikož to je nový program, přikládám zde pozvánku.

Nadále bude pokračovat práce s těmi, co se rozhodli vyzkoušet Smriti Meditaci, ájurvédských psychoterapeutický přístup. A konzultace soustředující se na pochopení příčin problémů - zdravotních či jiných, jež nás provází.
Taky každý měsíc nabízíme zajímavá témata v podcastu Ájurvéda naruby - buďto na you tube kanálu nebo na placené platformě Forendors.

Věřím - doufám - a sama budu překvapená, jaké nečekané novinky se objeví.
Nyní je hodně dynamický čas, který rychle mění situace a žádá nás tak o budování klidu v sobě. Jsem ráda, že moje práce přispívá k tomu podstatnému v životech nás všech, včetně mého: pochopení, přijetí a podpoře.

S láskou a díky Vaše Martina Ziska

Milí přátelé a zájemci o ájurvédu a vědomý život:

Dlouho jsem čekala na impul napsat nový občasník.
Nerada píšu z tlaku, že je čas...vážím si slov a toho, co vyjadřují a tak vědoma si faktu, že dnes většina komunikací představuje šum namísto opravdového sdělení, čekala jsem na  správný moment.
Přišel dnes.
Možná to je tím, že dnes je speciální den ve védském kalendáři. Dnešní úplněk se nazývá Guru purnima a je věnovaný těm či tomu, co nám ukazuje cestu ke světlu z temnoty. Říkáme jim obvykle naši učitelé.

Všichni víme, že prvními naši učitelemi jsou rodiče.
 Atˇnás učili, co je následováníhodné či naopak, byli nám příkladem.
Pak to jsou ti, pro něž je učení povolání /nikoliv zaměstání/, tj. učitelé ve školách.
V dospělosti nás učí mnohé situace, lidé a život sám.

Některá učení jsou drsná, taková, že se rozhodneme je již neopakovat. Kéž by to stačilo, viďte.
Jiná učení jsou naopak laskavější. Ta bychom si rádi uchovali, nicméně víme ze zkušenosti, že připoutat se k příjemnému ve snaze odvrátit nepříjemné není možné. Či možné to je, ale není to opravdová zdravá strategie.

Určitě jsme již zjistili, že vše, co má význam, je trvalé. A trvalé k nám přichází postupně.
Byl to indický spisovatel Rabindranath Tagore, co řekl následující /volná parafráze/: "Vše, co nám náleží, k nám v životě přijde, pokud vytvoříme schopnost to přijmout."
Já vnímám toto sdělení na dvou úrovních: zaprvé v něm nacházím úlevu, klid a ujištění, že vše podstatné se v životě přihodí samo o sobě, není proto třeba nějak úporně o to usilovat. 
To je hodně nápomocné uvědomění, alespoň pro mě.

Ta druhá část je naopak jakousi výzvou či návodem, co je třeba učinit z naší strany. "Vytvořit schopnost přijmout to, co nám v životě náleží" může znít v teorii jednoduše, praxe vypovídá jiný příběh.
To, co je naše, souvisí s dharmou, jakousi morálně přijatou formou a náplní života, jejímž  prostřednictvím podporujeme vesmírné zákony. Pro ty, co znají sanskrt, tak dharma naplňuje r.ta a r.ta podporuje nr.ta. Pokud chcete vysvětlení, tak můžu použít sebe jako příklad: moje dharma je jít za to viditelné, odkrývat do skrýté a pomáhat lidem dělat totéž. To je absolutní blaženost mého osobního života bez ohledu na to, zda jsem měla požehnání sdílet to s ostatními. Odchod z moderní medicíny a zakotvení v ájurvédské je součást mého "vytváření schopnosti přijmout to, co mi náleží." A cesta v ájurvédě opět od viditelného ke skrýtému pokračuje dál. Učení mě otvírá a já se díky učení otvírám, nejenom mysl, nyní hlavně srdce.

A jsme u Guru Purnima, principu moudrosti předávané po generace, jejíž jsme součástí. Být součástí tradice moudrosti, opravdu se v ní najít, ukotvit a naplnit jí každou buňku svého těla, každý dech, každou touhu a z ní vycházející konání, je po daru života největší dar, jakého se nám může dostat. Na cestě životem jsme potkali nespočet formálních či neformálních učitelů, jež nám pomohli být tam, kde jsem a stát se tím, kým se stáváme. Je to čas vděčnosti, vděčnosti za tuto cestu.

Jako někdo, kdo stojí na obou stranách /věčný žák a dočasný učitel/ bych ráda vyjádřila vděčnost všem vám, kdo žízní po opravdovém vědění a pro koho můžu být v roli učitele. To mě naplňuje opravdovou radostí a je jedním z požehnání mého života: moci být u toho, když hledáte a objevujete. Váš proces obohacuje moje objevování a je to opravdový dar pro mě.

Přeji nám všem, abychom si nejenom v tento čas, ale stále a trvale vybírali světlo. A zároveň respektovali tmu jakožto něco důležitého, co ukazuje směr ke světlu.

Krásný letní čas nám všem přeji.

​V radosti Martina Ziska

​Vede Martina Ziska v kuchyni Báry Chmelíkové, Podhorní Újezd u Jičína
 
Víte, co to je ájurvédské vaření? Je to vaření podle receptů sestavených na základě ájurvédských principů nebo to je ještě něco jiného? Pokud ano, co to doopravdy je?
A proč je ájurvédské vaření důležité?
Na tyto a další otázky budeme hledat odpovědi během zkušenostního a zážitkového kurzu, jež po téměř 20 letech vede opět Martina Ziska.
Jako autorka knih Áhára: Ájurvédská výživa pro zdraví a V ájurvédské kuchyni Martina zná jak teoretické, tak praktické principy ájurvédy jako takové, včetně vaření. Jako učitelka vzdělávacího programu Ájurvédská Gurukula Martina načerpala zkušenosti, jak přiblížit podstatu ájurvédského vaření studentům ájurvédy. A v neposlední řadě jako matka a žena, pro niž je ájurvéda osobní životní cesta, má Martina několik dekád osobních praktických zkušeností, jak si vařit tak, aby dala tělu, co potřebuje.
Ájurvéda je geniální v tom, že její principy jsou v zásadě jednoduché a univerzálně platné. Zároveň má několik vrstev komplexností, neboť je individuální jak v její aplikaci, tak i nekonečně možných projevech. I k ájurvédskému vaření se obvykle přistupuje poměrně mechanicky.
Tento kurz slibuje nový přístup, jenž vybaví každého účastníka /třeba budou vařit i muži/ či účastnici tak, aby mohli začít „ájurvédsky vařit“ a postupně se zdokonalovat v tomto specifickém přístupu. Bude mít jak vzdělávací, tak dovednostní aspekt. Fokusem budou základní stavební kameny ájurvédského vaření a vaření pro období změn v životě /váta sandhi/.
Na vaření je třeba specifické zázemí a vybavení. Máme štěstí, že kurz bude probíhat ve skvěle vybavené kuchyni Báry Chmelíkové v Podhorním Újezdě u Jičína. Jelikož vaření vyžaduje čas a soustředění, kurz je víkendový.
 
Organizační informace
Kapacita kurzu je 12 účastníků. Kuchyně Báry je dostatečně velká, abychom se tam všichni v pohodlí vešli a mohli společně přiložit ruku k dílu. Kdo bude chtít opravdu vařit, jako kdyby to byla jeho kuchyň, bude mít možnost. Kdo se bude chtít podílet a zároveň i trochu odpočívat, i ten si bude moci dovolit lehčí přístup. I proto je nás více: můžeme si vzájemně pomoci, doplňovat se či se jeden od druhého učit.
Kurz začne v sobotu 6. září v 9 hodin ráno snídaní. Budeme společně do neděle, cca 14 až 15 hodin.
Ubytování je zajištěno v nedalekém skvěle vybaveném penzionu Maruška, vzdáleném cca 200 pěších metrů od kuchyně. Penzion má bazén a ubytování je cenově dostupné – 580 Kč/noc na osobu. K dispozici jsou celkově 4 apartmány po 4 lůžkách. Více info najdete na https://www.penzionmaruska.com/
Pokud pojedete zdaleka, doporučujeme přijet již v pátek večer. Ubytování pro tento kurz je zamluveno od pátka do neděle. I pokud bydlíte ne tak daleko, doporučujeme zůstat po dobu celého kurzu – pro soustředění a kontinuitu. Pokud s tímto máte problém, dejte nám vědět, domluvíme se.
Cena kurzu je: 4 200 Kč
Zahrnuje vedení kurzu, vaření, vč. všech ingrediencí a veškerá jídla po dobu kurzu. Tato cena nezahrnuje ubytování. To si platí každý účastník sám přímo v penzionu Maruška.
 
Pokud máte zájem o tento program, napište prosím na [email protected]. Pošleme vám přihlášku. S přihláškou bude splatná 1 000 Kč záloha. Tato záloha je nevratná. Vrátíme ji pouze v případě, že se kurz nebude konat. Přihláška a záloha Vám zaručí místo na kurzu. Zbytek kurzovného bude k doplacení v hotovosti při začátku kurzu.
V případě velkého zájmu půjdeme podle pravidla „first come first serve“ neboli kdo dřív přijde, ten má zaručené místo.
Kurz se bude konat pouze v případě dostatečného počtu účastníků /10 a více/.
Přijďte, těším se na Vás.
 
 

Chcete si v klidu svého domova a pohodlí poslechnout nový pohled na staré téma, jež se týká každé ženy /a potažmo ženské energie v každém muži/?
"Náhodou" vznikl nový program, o němž se dozvíte vše potřebné zde.

Ženská psychologie – Čtyři úkoly ve vývoji ženské psyché –
video série, MUDr. Martina Ziska

Historie programu

Na přelomu roku 2024/2025 mě Tereza Lindauerová pozvala, abych přispěla do jí organizovaného Ájurvédského kruhu žen. Když jsem slyšela o kruhu žen, vzpomněla jsem si na můj obdiv k americkému jungiánskému psychologovi dr. Robertu A. Johnsonovi /nar. 1921 – zemřel 2018/. Jeho knihy, ač někdy útlounké sešitky, obohatily milióny čtenářů na celém světě. Jedna z nich, pod názvem She: Understanding feminine psychology, v překladu Ona: Jak porozumět ženské psychologii, mě spolu s He/On a We/My, zaujala před víc než dvaceti lety během života v USA. Náměty dr. Johnosona mi byly zdrojem inspirace a vědomého zkoumání.
Při fokusu na ženskou psychologii, jsem si vzpomněla na řecký mýtus Erotu a Psyché, na němž Johnson popisuje mimo jiné čtyři úkoly, jimiž femininní psychologie musí projít. My víme, že tyto úkoly jsou  nástrojem zrání a vývoje, nicméně stejně tak, jak nám mohou pomoci, mohou přinést značné utrpení v našem nejen vnitřním, ale praktickém každodenním žití. To se týká každé ženy. Rozdíl je v tom, zda se vztahuje k této realitě nevědomě či zda se rozhodne „přijít věcem na kloub“ a posvítí si na to, co je za problémy, s nimiž se v životě potkává.
K tomu nám slouží – doslova a do písmene – mýtus Erotu a Psyché, a hlavně čtyři úkoly, jimiž musí Psyché projít na cestě ke své ženské celistvosti. A právě toto je obsahem zde sdíleného programu. 

Obsah programu
Program sestává z 5ti videí, jež dohromady nabízí čtyři hodiny, tj. 240 minut vysvětlení čtyř základních úkolů, jimiž musí projít ženská psyché. Dále jsem k němu přidala návod, jak s tím, co uslyšíte pracovat tak, aby každému posluchači přineslo osobní přínos, objev toho, co potřebuje změnit a jak na to. 

Cena programu je 2 500 Kč /bankovním převodem na účet č. 670100-2212886025/6210

Program je pod copyrightem, tj. je určen pro osobní vzdělávání za účelem osobního rozvoje a nikoliv pro volné šíření či jiné používání.

Pokud máte zájem, napište na [email protected].
Pošlu Vám všechny instrukce.

Věřím, že tak jako členku klubu Terezy Lindaurové shledaly nabízený přístup k ženské psychologii velmi nápomocný, neotřelý a inovativní, zaujme i jiné posluchače, třeba konkrétně vás. 

Milí příznivci ájurvédy, jógy a védské moudrosti:
 
Jsme v čase, jenž mnozí z vás nazývají fičák, krize, „síla“, problém, tlak, mela, průser, nejistota či chaos.
Já bych se podepsala pod slovo chaos – vyjadřuje docela přesně současnou dynamiku změny, jež neví, kam míří a tím pádem, jak skončí.
Jako bytosti masa a kostí potřebujeme jistoty v hmotném světě a o ty teď přicházíme.
Zbývá nám tedy jedině klid a stabilita uvnitř, ten klid a ta stabilita, jež nejsou přímo úměrně závislé na tom, co se děje kolem nás.
Pro ty z vás, co čtou tyto řádky a právě si říkají „vážně bych rád věděl/a, co tím myslí“ a i pro ty zkušenější, jež mají odpověď „to se Ti lehce řekne. Jak se to asi dělá najít klid uprostřed chaosu?“ bych se ráda podělila o osobní zkušenost.

Jsem v situaci, kdy musím vyřešit vlastní bydlení. Nevím, jak mimo Prahu, leč v Praze je momentálně situace na trhu nemovitostí kritická. Viděla jsem byt s rozlohou 17 metrů za 8 miliónů korun. Ne, neměl zlatou fontánku uprostřed, byl stavěn v rámci developerského projektu, který spoléhal na to, že lidé mají dost peněz. Někteří určitě, jelikož většina nabídek mluví o výhodné investici. Co mají dělat ti, co prodali před několika lety a nyní si mohou dovolit za utržené peníze sotva polovinu plochy? Do té kategorie spadám já.
Mé nároky jsou nízké. První je etičnost transakce. Nejsem ochotná dělat business s lidmi, jejichž jediný parametr je co největší zisk. Je pro mě důležitý pocit, jaký z celé záležitosti mám. Jak se dá čekat, narazila jsem.

Jedna paní makléřka mi sdělila, že byt mého zájmu a mnoha jiných /existují statistiky, co říkají, že na jeden byt v Praze je přes 100 zájemců a mimo Prahu kolem 80ti/ je předražený a zároveň pro velký zájem se cena bude zvyšovat rovnou o 500 tisíc korun. To představovalo 20% zvýšení, aniž by kdo byt viděl. Náš příjemný rozhovor probíhal asi takto:
Makléřka „Jsem překvapená z velkého zájmu, tak zvýšíme cenu o půl milionu. Máte stále ještě zájem?“
Já „Ráda bych byt viděla. Už jsem takovou praktiku zažila a musím říct, že nejsem ten typ, co by se agresivně o něco pral. Navíc mám na dnešní dobu nízký rozpočet. V minulosti moje realitní transakce byly vždy na pohodu. Bylo pro mě důležité, jak to probíhalo, ne získat co nejvíce peněz.“
Makléřka „A kam Vás tento přístup přivedl? K tomu, že nemáte nic. Za dobrý pocit si nic nekoupíte. V dnešní době jsou důležité jedině peníze.“
Já „Peníze jsou důležité, ale nejsou všechno. Za peníze si nekoupíte dobrý pocit a ten je ještě důležitější.“
Když poté makléřka bez řádné omluvy zrušila prohlídku bytu, uvědomila jsem si, že to je dobře. Náš přístup a přesvědčení jsou tak rozdílné, že bychom nejspíš nebyli schopné uzavřít dobrý obchod.

A tak jsem v procesu hledání a ujasňování si své pozice dospěla k několika závěrům.
Nejsem nejenom ochotna, ale ani schopna účastnit se soutěže, co nemá jasná pravidla.
Ano, cítím se jako absolutní looser, že na prahu důchodu nemám nic a taky z dnešního hypertrofického hlediska nemám téměř na nic. Jsem 25 let OSVČ, pracuji celý život poctivě a věřím, že i slušně na zdraví lidí. Nikdo mi nedá hypotéku, ani ji nechci. Než bych ji splatila, tak tu už nebudu.
Nikdo se o mě nepostará, a ač mi to připadá smutné, nemorální a rozumem neřešitelné, to jediné, co se počítá je moje přesvědčení, zda je možné najít, co potřebuji. PO SVÉM.
To znamená v klidu, bez tlaku a stresu, skromných tichých světlých 30 metrů, jež se stanou nejenom mým bydlením, ale i domovem.

Udržet si toto přesvědčení není lehké. Zkušenost je taková, že od doby, co jsem se rozhodla pro klidný přístup, jsem začínala potkávat lidi a místa, jež měla některé z mých potřebných parametrů. Některé, ne všechny. Brala jsem to jako znamení, že jsem na správné cestě.
Věřím, že najdu a možná jsem již našla. Je to proces, během něhož jsem si uvědomila, co znám z knížek a teď žiji v praxi: vnitřní přístup určuje, jak se zhmotní realita. Vnitřní přístup je klíčový.

Jak to můžu tvrdit s takovou jistotou?
Vše, co děláme, v co doufáme, co je našim cílem v životě, je z přesvědčení, až se to naplní, budeme šťastní. Až budu mít dům/vysněnou pozici/auto/partnera/dítě/naspořeno v bance, budu šťastná/ý. Ono to do určité míry funguje, ale ne napořád.
Většinou se kolem nás vějí věci, co v nás vyvolají negativní pocit a tím se vše dobré naruší. Začneme se bát o to, co máme nebo si nemůžeme pro jiné problémy užívat to vše, co nám normálně přináší dobrý pocit.
Vidíte, jak se vše točí kolem pocitů – dobrých či jiných?

A tak moje osobní realitní anabáze ukázala, že výsledek, vnější naplnění vnitřního zadání či úkolu velmi úzce souvisí s vnitřním nastavením. Je-li pozitivní /a to znamená oproti všem logickým předpokladům/, pozitivita se prolne i do výsledku.
Jak si můžu být jistá? Nemůžu. Žádné záruku až na pár – neustálé změny a odchod z fyzického těla – neexistují. A tak mě poctivě přepadl záchvat strachu. Seděla jsem na gauči a ronila slzičky při pocitu „jak si můžu být jistá, že dělám správnou věc?“

Dnes jsem pro nalezení odpovědi použila smrti meditaci, ájurvédský psychoterapeutický nástroj. Odpověď zněla nějak takto: „Není to o tom, co je správně a špatně. Nic takového neexistuje. Jak si to uděláš, takové to budeš mít. Jak se budeš cítit, takové to pro tebe bude. Soustřeď se na to v sobě, co víš a pak existuje možnost dál si tvořit PRO SEBE dobrou zkušenost.“
A to mi upřímně pro teď stačí.
 
Život je už takový. Stojí před námi nekonečně mnoho výzev – některé menší, jiné monumentální a my hledáme tu nejlepší odpověď či řešení. A často si neuvědomujeme, že to znamená tu nejvíce uspokojivou PRO SEBE.
Na to máme právo. Některé systémy říkají, že je dokonce důležité sledovat svoje pocity, rozumět jim jelikož jsou jakýmsi ukazatelem vnitřního postoje. A ten, jak již víme, je hodně důležitý.

Pokud vás zajímá víc a hlouběji přístup ájurvédské psychoterapie, přidejte se na konci května k programu, jež nabízím 1x za rok, letos podruhé. A rádi vás uvidíme na milé akci ájurvédské a jógické komunity koncem dubna při výměně knih.

Přeji nám všem, abychom uměli používat svůj vnitřní postoj a pocity. Jen tak jsme v té nejlepší pozici pro to, oč tu v životě jde: opravdový dobrý pocit, jež je výsledkem opravdového, z nitra přicházejícího pochopení.
​
Přeji nám všem krásné jaro a radost z příležitostí, jež s ním přicházejí.
 
Vaše Martina Ziska
 
Milí příznivci ájurvédy, jógy a védské moudrosti:
 
Jsme v čase, jenž mnozí z vás nazývají fičák, krize, „síla“, problém, tlak, mela, průser, nejistota či chaos.
Já bych se podepsala pod slovo chaos – vyjadřuje docela přesně současnou dynamiku změny, jež neví, kam míří a tím pádem, jak skončí.
Jako bytosti masa a kostí potřebujeme jistoty v hmotném světě a o ty teď přicházíme.
Zbývá nám tedy jedině klid a stabilita uvnitř, ten klid a ta stabilita, jež nejsou přímo úměrně závislé na tom, co se děje kolem nás.
Pro ty z vás, co čtou tyto řádky a právě si říkají „vážně bych rád věděl/a, co tím myslí“ a i pro ty zkušenější, jež mají odpověď „to se Ti lehce řekne. Jak se to asi dělá najít klid uprostřed chaosu?“ bych se ráda podělila o osobní zkušenost.
Jsem v situaci, kdy musím vyřešit vlastní bydlení. Nevím, jak mimo Prahu, leč v Praze je momentálně situace na trhu nemovitostí kritická. Viděla jsem byt s rozlohou 17 metrů za 8 miliónů korun. Ne, neměl zlatou fontánku uprostřed, byl stavěn v rámci developerského projektu, který spoléhal na to, že lidé mají dost peněz. Někteří určitě, jelikož většina nabídek mluví o výhodné investici. Co mají dělat ti, co prodali před několika lety a nyní si mohou dovolit za utržené peníze sotva polovinu plochy? Do té kategorie spadám já.
Mé nároky jsou nízké. První je etičnost transakce. Nejsem ochotná dělat business s lidmi, jejichž jediný parametr je co největší zisk. Je pro mě důležitý pocit, jaký z celé záležitosti mám. Jak se dá čekat, narazila jsem.
Jedna paní makléřka mi sdělila, že byt mého zájmu a mnoha jiných /existují statistiky, co říkají, že na jeden byt v Praze je přes 100 zájemců a mimo Prahu kolem 80ti/ je předražený a zároveň pro velký zájem se cena bude zvyšovat rovnou o 500 tisíc korun. To představovalo 20% zvýšení, aniž by kdo byt viděl. Náš příjemný rozhovor probíhal asi takto:
Makléřka „Jsem překvapená z velkého zájmu, tak zvýšíme cenu o půl milionu. Máte stále ještě zájem?“
Já „Ráda bych byt viděla. Už jsem takovou praktiku zažila a musím říct, že nejsem ten typ, co by se agresivně o něco pral. Navíc mám na dnešní dobu nízký rozpočet. V minulosti moje realitní transakce byly vždy na pohodu. Bylo pro mě důležité, jak to probíhalo, ne získat co nejvíce peněz.“
Makléřka „A kam Vás tento přístup přivedl? K tomu, že nemáte nic. Za dobrý pocit si nic nekoupíte. V dnešní době jsou důležité jedině peníze.“
Já „Peníze jsou důležité, ale nejsou všechno. Za peníze si nekoupíte dobrý pocit a ten je ještě důležitější.“
Když poté makléřka bez řádné omluvy zrušila prohlídku bytu, uvědomila jsem si, že to je dobře. Náš přístup a přesvědčení jsou tak rozdílné, že bychom nejspíš nebyli schopné uzavřít dobrý obchod.
A tak jsem v procesu hledání a ujasňování si své pozice dospěla k několika závěrům.
Nejsem nejenom ochotna, ale ani schopna účastnit se soutěže, co nemá jasná pravidla.
Ano, cítím se jako absolutní looser, že na prahu důchodu nemám nic a taky z dnešního hypertrofického hlediska nemám téměř na nic. Jsem 25 let OSVČ, pracuji celý život poctivě a věřím, že i slušně na zdraví lidí. Nikdo mi nedá hypotéku, ani ji nechci. Než bych ji splatila, tak tu už nebudu.
Nikdo se o mě nepostará, a ač mi to připadá smutné, nemorální a rozumem neřešitelné, to jediné, co se počítá je moje přesvědčení, zda je možné najít, co potřebuji. PO SVÉM.
To znamená v klidu, bez tlaku a stresu, skromných tichých světlých 30 metrů, jež se stanou nejenom mým bydlením, ale i domovem.
Udržet si toto přesvědčení není lehké. Zkušenost je taková, že od doby, co jsem se rozhodla pro klidný přístup, jsem začínala potkávat lidi a místa, jež měla některé z mých potřebných parametrů. Některé, ne všechny. Brala jsem to jako znamení, že jsem na správné cestě.
Věřím, že najdu a možná jsem již našla. Je to proces, během něhož jsem si uvědomila, co znám z knížek a teď žiji v praxi: vnitřní přístup určuje, jak se zhmotní realita. Vnitřní přístup je klíčový.
Jak to můžu tvrdit s takovou jistotou?
Vše, co děláme, v co doufáme, co je našim cílem v životě, je z přesvědčení, až se to naplní, budeme šťastní. Až budu mít dům/vysněnou pozici/auto/partnera/dítě/naspořeno v bance, budu šťastná/ý. Ono to do určité míry funguje, ale ne napořád.
Většinou se kolem nás vějí věci, co v nás vyvolají negativní pocit a tím se vše dobré naruší. Začneme se bát o to, co máme nebo si nemůžeme pro jiné problémy užívat to vše, co nám normálně přináší dobrý pocit.
Vidíte, jak se vše točí kolem pocitů – dobrých či jiných?
A tak moje osobní realitní anabáze ukázala, že výsledek, vnější naplnění vnitřního zadání či úkolu velmi úzce souvisí s vnitřním nastavením. Je-li pozitivní /a to znamená oproti všem logickým předpokladům/, pozitivita se prolne i do výsledku.
Jak si můžu být jistá? Nemůžu. Žádné záruku až na pár – neustálé změny a odchod z fyzického těla – neexistují. A tak mě poctivě přepadl záchvat strachu. Seděla jsem na gauči a ronila slzičky při pocitu „jak si můžu být jistá, že dělám správnou věc?“
Dnes jsem pro nalezení odpovědi použila smrti meditaci, ájurvédský psychoterapeutický nástroj. Odpověď zněla nějak takto: „Není to o tom, co je správně a špatně. Nic takového neexistuje. Jak si to uděláš, takové to budeš mít. Jak se budeš cítit, takové to pro tebe bude. Soustřeď se na to v sobě, co víš a pak existuje možnost dál si tvořit PRO SEBE dobrou zkušenost.“
A to mi upřímně pro teď stačí.
 
Život je už takový. Stojí před námi nekonečně mnoho výzev – některé menší, jiné monumentální a my hledáme tu nejlepší odpověď či řešení. A často si neuvědomujeme, že to znamená tu nejvíce uspokojivou PRO SEBE.
Na to máme právo. Některé systémy říkají, že je dokonce důležité sledovat svoje pocity, rozumět jim jelikož jsou jakýmsi ukazatelem vnitřního postoje. A ten, jak již víme, je hodně důležitý.
Pokud vás zajímá víc a hlouběji přístup ájurvédské psychoterapie, přidejte se na konci května k programu, jež nabízím 1x za rok, letos podruhé. A rádi vás uvidíme na milé akci ájurvédské a jógické komunity koncem dubna při výměně knih.
Přeji nám všem, abychom uměli používat svůj vnitřní postoj a pocity. Jen tak jsme v té nejlepší pozici pro to, oč tu v životě jde: opravdový dobrý pocit, jež je výsledkem opravdového, z nitra přicházejícího pochopení.
Přeji nám všem krásné jaro a radost z příležitostí, jež s ním přicházejí.
 
Vaše Martina Ziska
 

Milá přátelé:
Cítíte to stejně jako já?
Za chvíli polovina února /všude kolem nás nutí do komerční lásky se svatým Valentýnem, ve skutečnosti symbolem utrpení/ a tím pádem vlastně jsou za dveřmi velikonoce.
A jakmile se dostaneme k velikonocům, je třeba myslet na léto.
Zatím se mi nechce ještě přemýšlet o podzimu a konci roku, který sotva začal, nicméně je pravda, že čas kvapí se začátkem roku 2025 až překvapivě rychle.

Je prý vědecky dokázáno, že my co žijeme technologicky pokročilý život na západní straně zeměkoule, máme namísto 60 min v hodině k dispozici ve skutečnosti pouze 45 minut. To by vysvětlovalo, proč někdy není možné stíhat nejenom množství neustále se na nás valících informací a povinností, ale vlastní život.
Na druhou stranu od nás, při pěkné lednové návštěvě ostrova Šrí Lanky, nám místní manažer, který nějak stíhal obstarávat mnoho lidí, nemovistostí a povinností, sdělil, že u nich hodina má naopak 100 minut.
Pokud se jedná o rovnováhu světa, tak je možné, že na východě přišli nějak k těm extra 15ti minutám, o než jsme my přišli. Avšak strandu stranou...

Jako kdyby nestačil ten kvapík či spíš kvalt. Přidal se k němu ještě chaos. Ne starý známý chaos, který čas od času zavalí nás tak vyspěle myslící a žijící v moderním světě, ale chaos nového řádu. Neptejte se mě, co tím myslím, jelikož se to nedá logicky vysvětlit.
Jako kdyby se pomíchaly drátky fyzických a nefyzických realit /všimněte si záměrného množného čísla pro označení realit - víc než jedna fyzická a taktéž víc nefyzických/. I já si připadám, když píšu tato slova, že i já se zároveň vyskytuji v paralelních realitách.
Jedna realita vám zde chce něco sdělit, další vnímá, že než se vyjádřím, je možné, že se něco zásadního změní natolik, že moje sdělení bude již obsolentní.
A co teprve čas na čtení? Kde ho vzít, když je tolik povinností a možností dostat se k nekonečnému množství informací?

Opakovaně apeluji na zdravý lidský úsudek, který si potřebuje připomínat, že informace a vědění není jedno a totéž. Taktéž kvantita a kvalita jsou dosti rozdílné a méně je často více. V tomto dynamickém čase je třeba najít bod klidu, místo nedotčené všemi změnami. Moudří v něm zůstanou do té doby, než se vytvoří nové společenské struktury založené na novém pochopení. Ti samí moudří předpovídají, že to bude trvat pokud ne desítky, tak určitě alespoň příští dekádu.

Jak projít dobře tímto časem masivní přeměny hodnot, jistot a tím pádem cílů? První, druhý, pátý a možná i poslední krok je diktum zůstat v klidu. Čím víc je vše kolem nás v pohybu, tím víc je třeba zpomalit se, znehybnit, vyčkat, ustabilizovat  sám v sobě. Jedině klid dává možnost dobré orientace ve všech změnách, jimž jsme vystaveni. Nezbývá nám nic jiného než hledat jistoty v sobě - ve světě je budeme nacházet dost těžko. To je součást celého procesu a představuje jeden ze základních opěrných bodů, jenž nám mohou pomoci překlenout čas chaosu a změny. 

Čím složitější situace, tím jednodušší přístup a řešení si vyžaduje. To víme ze zkušenosti, jen nám to připomínám. Všechny náročné životní situace, stejně tak jako dlouhé vysokohorské výstupy, sestávají z prvního kroku, druhého a těch následujících. Mít na zřeteli směr, naplňovat duchem záměr a zároveň se soustředit na tady a teď je jogický ideál, o který se můžeme snažit všichni bez ohledu na to, kolik jogického "cvičení" v životě máme. 

A tak nám všem přeji, abychom současnými rapidy propádlovali co nejlépe a užívali si každý moment vnějšího a hlavně toho vnitřního zpomalení a zklidnění. Jedině tak si můžeme užít celou cestu - a to je jedna z věcí, o níž v životě jde.

Ájurvéda, jóga, a védská moudrost nám byly vždy ku pomoci - využívejme je hojně. Jsou tu pro nás a my pro ně.

Krásnou černou zimu nám všem přeji - Vaše Martina Ziska 

Milí přátelé:
Letošní rok se blíží nezadržitelně ke svému konci.
Pro některé z nás to je zaplať Pán Bůh, pro jiné škoda.

Byl to rok – alespoň pro mě – intenzivní, nově chaotický, náročný na stabilitu, pokrok přinášející v určitých oblastech a zaplněný překážkami v jiných sférách života. Takže taková směs. Nicméně když bych se na něj měla podívat vnitřníma očima, rozhodně představoval výrazný posun směrem k tvořivé manifestaci. Jen v některých oblastech k té manifestaci jednoduše ještě nedošlo.

Byl to i rok – a to výrazně – opakované volby, čemu věnovat energii a co nepodporovat. Nic v dnešní době není jen lokální, hmotné, či dočasné. Vše je propojené. Přesto informace nejsou vědění, názory opravdu nejsou zkušenosti, a vše hmotné není to, kam bychom měli upínat veškerou pozornost.

Tento rok zahrnoval i mnohé vyhraněné nečekané momenty, jež byly indikátorem témat vyžadujících  pozornost. Rodina, pokud není pevným a stálým bodem naší pozornosti, se vynořuje čas od času jako téma, které si v sobě potřebujeme přeskládat či spíše znovu a znovu přeskládávat tak, abychom v sobě zvyšovali klid a přijetí. To dokáže jen opravdové pochopení. Obvykle nepřichází samo, potřebujeme se k němu dopracovat. Šanci má tzv. vnitřní přístup, který je vedený vnímavou inteligencí namísto rozumu, co velí, nařizuje, kontroluje či usuzuje /a ještě častěji odsuzuje/. Jelikož to není lehký a hlavně jednorázový úkol, není s podivem, že se někdy uchýlíme ke strategii popírání, jež se dá vyjádřit následovně: na co nemyslím, to neexistuje. Kéž by to tak fungovalo!

My všichni víme, že odpovědˇje o hodně složitější nebo lépe řečeno komplexnější. Jsme vnímavé bytosti vesmírné inteligence, jež se dopracovávají k pochopení prostřednictvím interakce nehmotného s hmotou. Je to tak jednodušší – viditelné, hmatatelné, a tím pádem i uchopitelné a měřitelné. Vnitřní svět má zcela jinou náturu: má formu fyzických vjemů, emotivních pocitů, obrazů a asociací, včetně vzpomínek. Naše tendence vstupovat do svého nitra logicky je pochopitelná, i když politováníhodná: nepřinese nic dobrého a ještě pošlape /rozum má neúprosnou logickou sílu, co rozbije jemnou povahu cítění/ to vzácné a důležité uvnitř. Možná proto je to cenné „ukryté“ uvnitř.

Pokud čtete tyto řádky a říkáte si, co to asi tak znamená pro Vás, můžete si položit několik kontrolních otázek: jak často Vaší mysli dominuje diktát musím /někdo to nazval dokonce „musismus“ a jak víme, každý –ismus je problematický/ namísto chci? Je každé Vaše myslím doplněno cítím? Která Vaše část cítí a co cítí či vnímá? Jak dobře rozumíte sami sobě v tomto směru – chtění, vnímání, prožívání, cítění, a konání, a z jakých pohnutek?

Tato oblast – naše nitro – je předmětem mého profesního zájmu již několik let. V tomto roce jsem měla příležitost proniknout hlouběji do jejích tajů a zákoutí prostřednictvím práce s jednotlivci s technikou Smrti Meditace, tak i v rámci kurzů Sattva Vadžaja Čikitsa neboli Ájurvédské psychoterapie. Bylo to poprvé nejen v této zemi, ale i mimo Indii, kdy zájemci měli příležitost seznámit se do hloubky s ájurvédským, potažmo védským pochopením mysli. Pro mě úžasná příležitost objevit důležité souvislosti. Jsem hluboce vděčná za tuto příležitost a věřím, že tato cesta a její rozvíjení bude pokračovat v roce 2025 a dále neb je to můj profesní závazek do dalších roků.

Také jsem letos měla nové příležitosti prezentovat ájurvédu ve své celistosti. Po letech přemýšlení o podcastu ke mně přišla šikovná mladá jogínka, Lucie Převorovská. Díky její altruistické práci se zrodil a roste you tube program Ájurvéda Naruby, kde se věnujeme aktuálním tématům zevrubně. Pro mě je radost, že lidí zajímá, jak věci opravdu jsou v době, kdy krátká líbivá hesla nahrazují možnost seznámit se s něčím cenným hlouběji.

Bylo i pár mediálních příležitostí posloužit ájurvédě, ať již v Českém rozhlase na Dvojce v ranním sobotním vysílání nebo Večerním Mikroforu redaktorky Moniky Valentové. Zajímavé bylo i odpovídat na otázky MUDr. Vojáčka pro jeho podcast. Všechny tyto programy najdete na you tube. Pokud byste chtěli odkazy, dejte vědět, poskytnu.

Zároveň probíhala vzdělávací a propagační práce pro Sewanti aušadham, mimořádně kvalitní bylinné ájurvédské léky, které díky ing. Markétě Fukové jsou k dispozici nejenom v České republice, ale i pro zájemce v Evropě /www.sewanti.cz/. I zde využíváme příležitost k vytváření a šíření kvalitních informací, jejichž účelem, stejně tak jako celé ájurvédy, je pomoci nám žít vědomější a tím pádem zdravější život.

Chci tak poděkovat všem opravdovým zájemcům a spolupracovníkům za jejich poctivost a důvěru, s jakou mi dovolili být jejich průvodcem a podporovatelem na jejich cestě za pochopením sama sebe a života. Ač to může znít jako klišé – a těch je kolem nás opravdu hodně neb slova pravda, pochopení, duše, meditace a vyrovnanost se používají bez jakéhokoliv rozlišování – védské procesy jsou cestou vnitřního pochopení. K tomu je třeba disciplína ve formě dobrovolného rozhodnutí, jaké nástroje pro sebe budu používat. Ájurvéda, jóga, a védy nabízejí nástroje, které zaručují, že při dostatečném soustavném úsilí přinesou opravdové vyřešení zásadních životních problémů a překážek.
Mám tak za sebou velmi bohatý a přínosný pracovní rok 2024.

Těším se proto na jeho pokračování a to rok 2025. Vedle pokračování v tom, co funguje, nabízím i nové programy, které jsou tak integrované, jak je současný život. Jedná se celoroční program Ko Ham nebolik kdo jsem a další, co poskytnu během roku. Pokud vás zaujmou, budu se těšit na to, že se osobně potkáme a něco nového objevíme.

Život je dle mnohých mudrců o odstraňování nánosů nepřirozených zkušeností, co zakrývají naši pravou podstatu. Tento přístup je důležitý a zároveň ze zkušenosti víme, že v něm leží jedno úskalí: náš fokus na to, co nefunguje, může být tam velký, že se nikdy nebo ne dostatečně propracujeme k tomu, co funguje. A tak posilovat zdravě tu skutečnost, že jsme bytosti vědomí a tím pádem specifické vnímavosti, jež nám slouží mimo jiné i k rozlišování toho, co je pravé a co náhražka /v době umělosti všeho, včetně inteligence je tato schopnost mimořádně potřebná/ je cesta a přístup, jež se zdá v naší vývojové fázi extra přínosná.

Ač mnozí tvrdí opak, není možné dosáhnout tohoto rozlišování bez opravdové práce, které se říká disciplína. Nikdo nemá to slovo rád, ani já ne, jelikož zní jako něco zvenčí na nás uvalené, čemu se musíme podřídit. Disciplína neboli sadhana je ve skutečnosti dávat sám sobě /-dhana/ to, co nás podporuje /sa-/. Odpočinek, když jsme unaveni. Procházka, když se potřebujeme spojit s elementy. Dobré jídlo, když máme hlad. Jednoduché věci, jež dohromady vytváří mozaiku života založeného na podporuplných volbách. Pro mě to znamená každý den prohlubovat podporu sebe vybíráním si toho, co vyživuje mé nitro. Je to jeden z osobních záměrů pro rok 2025. Ten je pro mě speciálním mezníkem, jenž doufám, že se mi podaří naplnit. Jak, to uvidíme za rok v tuto dobu.
 
Přeji nám všem rok, kdy povyrosteme jako tvořivé bytosti vedené vnitřní inteligencí.
​
S láskou a díky Vaše Martina Ziska

​KO HAM – Kdo jsem?
Nový program dr. Martiny Ziska na rok 2025
 
Popis programu
Védská moudrost je relevantní v dnešní době víc než kdy jindy. Máme nekonečné množství informací a přesto naše pochopení je omezené. Pokud se v životě nepotýkáme s problémy každodenní existence /vyjádřenými otázkami „co budu dělat, kde a jak budu žít, proč mně neslouží moje tělo, proč nemám peníze či jiné potřebné věci pro život, kde jsou lidí a události, co mě podporují“/, trápí nás velká témata jako „proč jsem se narodil, co je smyslem mého života, kam mám dávat energii, jak žít šťastně a smysluplně“.
Někdy se potkají oba světy – praktický každodenní a ten dlouhodobější hlubší a my máme pocit, že nemůžeme najít cestu. Zůstává pravdou, že většina z nás se potýká s otázkami týkajících se tzv. celoživotních témat. Rozhodla jsem se věnovat většinu roku 2025 hlubšímu prozkoumání základních životních otázek, potažmo vztahů.
První, náš život určující vztah je vztah k hmotě, fyzickému tělu, kořenům, jistotám, tradicím, rodinám a našemu původu. To vše vyjadřuje do určité míry psychologie první a druhé čakry. Védský systém má pro tuto oblast velmi příhodné označení, které v sanskrtu zní: DEHO HAM neboli já jsem moje tělo /hmota, fyzická realita, omezená existence, co je projevené, atd./
Jelikož jako lidé máme fyzické tělo, tento vztah je reálný. Jak se s ním vyrovnáváme, jak mu rozumíme, jaká úskalí a příležitosti představuje, to bude fokusem první části tohoto nového programu.
Po prozkoumání vztahu k tělu se vydáme s kundalini jako průvodcem do oblasti břicha a hrudníku, kde je centrum naší osobnosti. Tady se jedná o více než jen fyzickou existenci, která se dá velmi trefně vyjádřit další sanskrtskou otázkou a to KO HAM neboli Kdo jsem? Časem možná přejde tato otázka v částečnou odpověď „co jsem“ namísto „kdo jsem“ nicméně zde začíná vědomá cesta každého člověka.
Všichni, co po této cestě jdou, ví, že procházet životem vědomě není jednoduché. Má to i svoje úskalí a právě na ta se podíváme. Budeme se zaobírat velkými a důležitými koncepty identity, integrity, rolí mysli a srdce a otevřenosti a upřímnosti v práci s nimi.
Po této vnitřní exkurzi se nám otevře možnost vydat se ještě dále a to do oblasti přesvědčení, myšlenek a sil, jež přesahují naši existenci. Zároveň přesahující síly s myšlenkami a přesvědčeními souvisí a vědomě či nevědomě je ovlivňují. Mohli bychom tuto sféru nazvat praktické duchovno. Duchovno týkající se naší víry a duchovnosti nikoliv jako zajímavé filosofie, ale praktického principu prostupujícího celý náš život. Védský systém má nádherné označení pro tuto skutečnost ve výrazu SO HAM neboli já jsem TO.
Věřím, že toto nahlédnutí do sebe přinese každému z nás nová a důležitá poznání, jež nám pomohou nasměrovat naše pochopení žádoucím směrem. Díky tomu budeme mít šanci vytvořit si život, který nás naplňuje a je založený na přirozených lidských a přírodních zákonitostech.
Ti, co sledují moji práci, ví, že žádný kurz neopakuji. Každý je originální ve svém konceptu a provedení. Tento nově vytvořený kurz je speciální z několika dalších důvodů. Představuje kompilaci mé dosavadní celoživotní práce a zároveň je to krok směrem k naplnění záměru věnovat zbytek profesního života smysluplným tématům.
Jelikož se program týká hlubokých, pro život člověka zásadních témat, rozhodla jsem se pro poněkud neobvyklý a riskantní formát provedení programu. V době, kdy většina lidí hledá co nejjednodušší cestu minimálního úsilí a maximálního krátkodobého uspokojení, já předkládám před opravdové zájemce cestu náročnější na čas a zdroje. Jedná se o závazek, investici do sebe a to je v dnešní době velmi nestabilní záležitost.
Věřím, že program najde ty pravé zájemce. Věřím taky, že se společně se dotkneme něčeho, co nám zásadně pomůže v další životní cestě. Jelikož část programu se odehrává živě a pro toto setkání musím pronajmout /a zaplatit/ dopředu prostory, tato část se uskuteční jedině tehdy, když se závazně přihlásí minimálně deset zájemců.
 
Praktické informace
Program je míněn jako celek a sestává ze tří témat. Jednotlivá témata na sebe navazují, je ku prospěchu účastníků, aby se zúčastnili všech témat. Nicméně pokud se někdo bude cítit pouze na určité téma, nebudu mu bránit v dílčí účasti.
Každé téma sestává ze dvou částí. První část je mapování tématu v jednom dni online s aktivní participací účastníků programu. Po několika týdnech přichází druhá část ve formě osobního setkání, kde budeme přímou zkušeností prohlubovat poznatky v první části.
Toto platí pro první a druhé téma. Třetí a poslední téma, druhá část osobního setkání bude ve formě víkendu. To je třeba k integraci všech témat do praktického života.
 
Téma I. Deho ham – fokus na fyzické tělo a další hmotné aspekty
Část I. Online seznámení s teoretickým rámcem pochopení těla a hmoty ve védském systému /pojetí véd a dalších souvisejících zdrojů, ájurvédy, jógy a přidružených nauk/
Část II. Osobní setkání – zkoumání předchozí části.
Termíny:
Téma I, část I. /online/ -  sobota, 8. února 2025
Téma I, část II. /osobní setkání v Praze/ - sobota, 1. března 2025
 
Téma II, část I. /online/ - sobota, 26. dubna 2025
Téma II, část II. /osobní setkání v Praze/ - sobota, 24. května 2025
 
Téma III, část I. /online/ - sobota, 20. září 2025
Téma III, část II. /osobní setkání v Praze/ - víkend, sobota a neděle 18. a 19. října 2025
 
Online části 9 až 16 hod, osobní části 9 až 17 /poslední neděle 9 až 13 hod/ - dohromady celý program online vedení a přímá účast představuje 50 hodin programu.
 
Cena
Online 1 900 Kč/za jedno téma/, osobní setkání 2 500 Kč /za jedno téma – zohledňujeme zde cenu za pronájem prostor/ + 800 Kč za poslední neděli – pro účastníky všech témat. Celkem 13 000 Kč.
Při platbě celého programu dopředu /závazně do 15. 1. 2025/, je cena 11 000 Kč.
Možnost dvou splátek další zvýhodněné ceny 12 000 Kč – polovina, tj. 6 000 Kč do 15. 1. 2025 a druhá splátka do 1. 5. 2025/
 
Cena za účast pouze na jednom tématu /online a osobní/ pro téma I. a II. je 4 500 Kč /plus 800 Kč za téma III/.
Dále je možné zúčastnit se pouze online částí a to v ceně 6 500 Kč za všechna tři témata.
Účast na osobním setkání BEZ online účasti není možná.
Dále je možné zprostředkovat záznam online témat, nikoliv osobních setkání.
 
V případě zájmu o tento program se hlaste na email: [email protected]. A to do konce kalendářního roku, tj. 31. 12. 2024. Platby jsou potom do 1. 5. 2025 /při dvou splátkách do 15. 5. 2025/
Rozumím tomu, že tento program představuje kontinuální závazek týkající se téměř celého roku. Proto si můžete říct eventuelně Ježíškovi o podporu.