This is your new blog post. Click here and start typing, or drag in elements from the top bar.
|
Část II. Dillí jako hlavní město se nezapře určitými vymoženostmi. Jedním z nich je moderní metro, které denně přepravuje 1 milion z přibližně 16 milionů obyvatel metropole. Většina vlaků je nadzemních a překvapí svou moderností a čistotou. Co také překvapí se systém bezpečnosti na každé stanici, který probíhá nejen odděleně pro muže a ženy, ale zahrnuje i rentgen tašek a osobní tělesnou kontrolu prováděnou na každém cestujícím. Kdyby se nejednalo o dlouhé fronty spěchajících cestujících, člověk by si na chvíli připadal místo v metru jako na letišti. Přeprava metrem překvapí i v jiných ohledech. Nejen že každý vagon má vyhrazeno místo pro ženy, ale oznámení typu „žádáme cestující aby neplivali ve vagonech“, nebo „neseďte prosím na zemi“ jsou pouze pochopitelné při znalosti místních zvyklostí. Tou je sedět povětšinou na zemi, a to nejen z důvodů duchovních rituálů, ale i praktických důvodu, a dále čistit dutinu ústní žvýkáním ať již tabáku či betelu, který se odplivuje a přispívá tak k barevnému koloritu indické země. Moje dcera k těmto prohlášením přidala ještě jedno, velmi důležité, avšak nikoliv veřejně možné prohlášení, které by znělo asi takto: „Žádáme všechny cestující, aby necivěli na návštěvníky bílé pleti a dále prosíme příslušníky mužského pohlaví, aby se neškrábali v privátních oblastech. Zabraňují tak efektivně civění cestujících bílé pleti na místní...“  |
ObčasníkRůzné články a zamyšlení Dr. Martiny nad vším, co souvisí s Ayurvédou  Kategorie |
RSS Feed
