V nedávné době se objevily alarmující informace o výskytu nové, potenciálně vážné nemoci, pojmenované prasečí chřipka. V její souvislosti se používají slova jako pandemie, zdravotní krize, nedostatek rezervních zdrojů, globální ohrožení, a další strach a obavy budící označení. V médiích napjatě sledujeme kde a kolik lidí podlehlo následku této choroby, jejíž potenciál se připodobňuje ke španělské chřipce, která na konci I. světové války poslala 50 milionu lidí do hrobu. Není divu, že se bojíme. V České republice zatím žádné případy zjištěny nejsou, přesto je ale pravděpodobné, že je jen otázkou času, kdy se objeví. Poslední zprávy tvrdí, že se epidemie šíří zatím skrze Ameriky, z centrální oběma směry na sever a jih, a na zbylých kontinentech se pouze vystkytuje, nikoliv šíří. Existují striktní omezení v turismu, importu/exportu a zdravotnických zařízeních, přesto není možné další šíření definitivně vyloučit. Většina z nás se tedy letos nepodívá do Mexika, a místo toho budeme napjatě sledovat zprávy medií, která si často protiřečí. A budeme reagovat jako na jiné zprávy: buďto obavami nebo klidem.
Myslím, že je ale důležité položit si některé otázky:
Co toto onemocnění představuje, zejména v kontextu a kontinuu současné celosvětové situace?
Je třeba se obávat a jaká opatření zaujmout?
Je možné předejít potenciální možnosti nakazit se touto nemocí?
Nabízím vám následující řádky k zamyšlení. Část jich bude otištěna v 7/2009 červencovém vydání časopisu Meduňka.
Co je příčinou krize prasečí chřipky?
Prasečí chřipka představuje zdravotní obdobu současné ekonomické krize. Objevuje se nečekaně, zasahuje většinu světa, a její úder je mimořádně silný. Nerozumíme jejím příčinám a nevíme, jak se jí bránit. Opatření jsou globální a mají dopad nejenom na zdraví lidí, ale i na zdraví ekonomiky. Chřipka tak ukazuje to, co si stále nechceme připustit: že díky mimořádně mobilnímu světu je vše provázané. Co se děje v chudé části Mexika, tisíce kilometrů daleko od nás, má přímý dopad na celý svět. Tento dopad není pouze zdravotní, ale i ekonomický, finanční, týká se všech zdrojů, které jako lidi máme, celé planety. Týká se i zvířat, která jsou součástí této planety stejně jako jsme my. Je zajímavé, že v poslední době pojmenováváme vážné nemoci po zvířatech. Vezměme si například nemoc šílených krav, ptačí chřipku, nyní prasečí chřipku. Dle mého odhadu nemocí tohoto typu bude přibývat, dokonce bych předpověděla, že v budoucnu přijdou nové a ještě potenciálně vážnější, než ty, které se již vyskytují. Proč? Jsou odrazem dvou aspektů: nerovnovážného přístupu k životu, konkrétně našeho vztahu ke zvířatům a z toho vyplývající oslabené imunitní soustavy planety. Oba důvody patří do kategorie, které ayurvéda již před několika tisíci lety označila za příčinu všeho utrpení: pradhyaparadha. Sankritské slovo, které překládáme jako chyba pochopení či nesprávné použití našeho intelektu. Naše reakce na celou situaci to částečně potvrzuje: místo abychom hledali hlubší příčiny opakujících se přenosů chorob za zvířat na lidi, reagujeme panikou a vychytralostí. Oslabená imunitní soustava patří do klasifikace problémů ojasroga, kam patří například tuberkuloza, HIV infekce, chronický únavový syndrom, herpes zoster infekce, rakovinná onemocnění a řada dalších nemocí, které dle ayurvédy mají karmickou složku. Nikoliv v tom slova smyslu, jak jí bohužel často interpretujeme, jako že jsem kdysi udělali něco špatného a tak teď za to musíme platit, ale ve smyslu vesmírného zákona příčiny a následku, kterého jsme součástí, a kterému nemůžeme zcela porozumět, neboť jeho rozsah sahá mimo naše chápání času a prostoru.
Můžeme si nějak pomoci, abychom neonemocněli nebo posílili imunitní systém?
Určitě existuje mnoho pozitivních kroků, které můžeme uvést do života. Zaprvé, a to je asi nejdůležitější, zůstaňme v klidu. Panika zakaluje naše vnímání tak silně, že nejsme schopni rozpoznat důležité a nedůležité. Zejména v krizových situacích je třeba proto zachovat klid. Vnitřní klid je dle yogy hlavním předpokladem k silnému organismu, jehož imunitní systém je schopen takříkajíc poprat se s nepřítelem, v tomto případě virem. Za druhé, dbejme na hlavní jednoduché zásady osobní a komunální hygieny. Ty jsou všem známy. Méně již dbáme na odpočinek, neboť unavený organismus je náchylnější k infekčním onemocněním. A tak místo suplementů, minerálů a vitamínů, která v takových situacích mohou být důležitou posilou, více než kdy jindy dbejme na dodržování tří zakladních pilířů zdraví, jak je vymezuje ayurvéda. Je to pravidelná životospráva s vyváženou stravou, dostatek odpočinku, a vhodná fyzická aktivita. V neposlední řadě nemysleme jen na to, jak uchránit sebe, ale mysleme a chovejme se globálně. Pozitivní myšlenka, modlitba, paprsek energie poslaný těm neznámým, které již choroba zasáhla bude mít pozitivnnější dopad na ně, ale i nás samé. Bude to rozhodně lepší než obava co by se stalo, kdyby chřipka postihla zrovna mně. V tomto přístupu nezapomínejme ani na zvířata, která v celém koloběhu hrají negativní roli, možná více způsobenou lidmi, než si uvědomujeme. Nastolení vnitřní rovnováhy je prvním a hlavním předpokladem k obnovení rovnováhy kolem nás, té vnější. A když už by se stalo, nedej Bůh, že bychom přece jen onemocněli, nezapomínejme, že i tato nemoc je v určitém slova smyslu, jako každá jiná: kromě bolesti a omezení přináší i pozitivní příležitost. Nechť máme dostatek ojas, vnitřního světla pochopení, abychom ji využili.
Je třeba se obávat?
Strach není dobrým rádcem. Ovlivňuje fungování našeho těla takovým způsobem, že snižuje imunitu, a tím nás i otvírá možnosti přijetí negativních vlivů z vnějšího prostředí jako jsou bakterie a viry. Dle ayurvédy narušuje zejména funci Vata douši, která se stará o transport živin, informací, a komunikaci mezi mentální, nervovou a imunitní složkou jedince. Předchozí rozšířené infekce cholery, tyfusu a jiných smrtelně nakažlivých nemocí ukázaly, že existovali jedinci, kteří byli při přímém styku s infektem imunní. Jedním z hlavních důvodů byl nedostatek obav.
Dr. Svoboda, jeden z nejvýznamnějších hlasů současné ayurvédy, opakově razí heslo, že je třeba zachovat klid za každou cenu, zejména v obdobích krize. Náš kompenzační mechanismus obvykle funguje dobře či relativně dobře ve fázích života, kdy máme věci pod kontrolou a cítíme se dobře. Není tomu tak ale při stresové zátěži, kdy máme tendenci se rozpadnout. Paradoxně, je to právě při stresu, kdy potřebujeme klid nejvíc. A tak Dr. Svoboda, ve stylu vlastním sám sobě, navrhuje, abychom si v takové idylické situaci klidu přivodili cvičně nějaký stres, a připravili se tak na období, kdy budeme takříkajíc naostro do boje. Máme-li následovat či alespoň vyzkoušet tento přístup, tak si v plném zdraví a svěžesti představme, že jsme onemocněli prasečí chřipkou, ležíme v úplné izolaci na infekčním onemocnění nejlepšího zdravotního zařízení a přemýšlíme o tom, co bude s naším životěm. Temná představa, viďte. Nějak mi to připomíná mýtus o tom, že prasata jsou nečistá a hloupá zvířata /ne nadarmo si pejorativně říkame „chováš se jako prase“/, absurdní fakt, že v Nizozemí se chovají zvířata v panelácích, naše všeobecně kruté zacházení s nimi v zemědělské velkovýrobě, a v neposlední řadě nemalou konzumpci vepřového masa.
A tak přestože je dobré zachovat klid, je třeba být zároveň i obezřetný a moudrý. Sledovat aktuální informace z různých zdrojů /svět Internetu je v tomto směru ráj/, vyvozovat z nich správné závěry /to je již těžsí/, a vykonat správné činy. Místo soukromé zásoby preventivní vakcíny mně jako první napadá jít podrbat nějakého čuníka a na talíř si dát zeleninový karbanátek nebo smažený sýr.
Co toto onemocnění představuje, zejména v kontextu a kontinuu současné celosvětové situace?
Je třeba se obávat a jaká opatření zaujmout?
Je možné předejít potenciální možnosti nakazit se touto nemocí?
Nabízím vám následující řádky k zamyšlení. Část jich bude otištěna v 7/2009 červencovém vydání časopisu Meduňka.
Co je příčinou krize prasečí chřipky?
Prasečí chřipka představuje zdravotní obdobu současné ekonomické krize. Objevuje se nečekaně, zasahuje většinu světa, a její úder je mimořádně silný. Nerozumíme jejím příčinám a nevíme, jak se jí bránit. Opatření jsou globální a mají dopad nejenom na zdraví lidí, ale i na zdraví ekonomiky. Chřipka tak ukazuje to, co si stále nechceme připustit: že díky mimořádně mobilnímu světu je vše provázané. Co se děje v chudé části Mexika, tisíce kilometrů daleko od nás, má přímý dopad na celý svět. Tento dopad není pouze zdravotní, ale i ekonomický, finanční, týká se všech zdrojů, které jako lidi máme, celé planety. Týká se i zvířat, která jsou součástí této planety stejně jako jsme my. Je zajímavé, že v poslední době pojmenováváme vážné nemoci po zvířatech. Vezměme si například nemoc šílených krav, ptačí chřipku, nyní prasečí chřipku. Dle mého odhadu nemocí tohoto typu bude přibývat, dokonce bych předpověděla, že v budoucnu přijdou nové a ještě potenciálně vážnější, než ty, které se již vyskytují. Proč? Jsou odrazem dvou aspektů: nerovnovážného přístupu k životu, konkrétně našeho vztahu ke zvířatům a z toho vyplývající oslabené imunitní soustavy planety. Oba důvody patří do kategorie, které ayurvéda již před několika tisíci lety označila za příčinu všeho utrpení: pradhyaparadha. Sankritské slovo, které překládáme jako chyba pochopení či nesprávné použití našeho intelektu. Naše reakce na celou situaci to částečně potvrzuje: místo abychom hledali hlubší příčiny opakujících se přenosů chorob za zvířat na lidi, reagujeme panikou a vychytralostí. Oslabená imunitní soustava patří do klasifikace problémů ojasroga, kam patří například tuberkuloza, HIV infekce, chronický únavový syndrom, herpes zoster infekce, rakovinná onemocnění a řada dalších nemocí, které dle ayurvédy mají karmickou složku. Nikoliv v tom slova smyslu, jak jí bohužel často interpretujeme, jako že jsem kdysi udělali něco špatného a tak teď za to musíme platit, ale ve smyslu vesmírného zákona příčiny a následku, kterého jsme součástí, a kterému nemůžeme zcela porozumět, neboť jeho rozsah sahá mimo naše chápání času a prostoru.
Můžeme si nějak pomoci, abychom neonemocněli nebo posílili imunitní systém?
Určitě existuje mnoho pozitivních kroků, které můžeme uvést do života. Zaprvé, a to je asi nejdůležitější, zůstaňme v klidu. Panika zakaluje naše vnímání tak silně, že nejsme schopni rozpoznat důležité a nedůležité. Zejména v krizových situacích je třeba proto zachovat klid. Vnitřní klid je dle yogy hlavním předpokladem k silnému organismu, jehož imunitní systém je schopen takříkajíc poprat se s nepřítelem, v tomto případě virem. Za druhé, dbejme na hlavní jednoduché zásady osobní a komunální hygieny. Ty jsou všem známy. Méně již dbáme na odpočinek, neboť unavený organismus je náchylnější k infekčním onemocněním. A tak místo suplementů, minerálů a vitamínů, která v takových situacích mohou být důležitou posilou, více než kdy jindy dbejme na dodržování tří zakladních pilířů zdraví, jak je vymezuje ayurvéda. Je to pravidelná životospráva s vyváženou stravou, dostatek odpočinku, a vhodná fyzická aktivita. V neposlední řadě nemysleme jen na to, jak uchránit sebe, ale mysleme a chovejme se globálně. Pozitivní myšlenka, modlitba, paprsek energie poslaný těm neznámým, které již choroba zasáhla bude mít pozitivnnější dopad na ně, ale i nás samé. Bude to rozhodně lepší než obava co by se stalo, kdyby chřipka postihla zrovna mně. V tomto přístupu nezapomínejme ani na zvířata, která v celém koloběhu hrají negativní roli, možná více způsobenou lidmi, než si uvědomujeme. Nastolení vnitřní rovnováhy je prvním a hlavním předpokladem k obnovení rovnováhy kolem nás, té vnější. A když už by se stalo, nedej Bůh, že bychom přece jen onemocněli, nezapomínejme, že i tato nemoc je v určitém slova smyslu, jako každá jiná: kromě bolesti a omezení přináší i pozitivní příležitost. Nechť máme dostatek ojas, vnitřního světla pochopení, abychom ji využili.
Je třeba se obávat?
Strach není dobrým rádcem. Ovlivňuje fungování našeho těla takovým způsobem, že snižuje imunitu, a tím nás i otvírá možnosti přijetí negativních vlivů z vnějšího prostředí jako jsou bakterie a viry. Dle ayurvédy narušuje zejména funci Vata douši, která se stará o transport živin, informací, a komunikaci mezi mentální, nervovou a imunitní složkou jedince. Předchozí rozšířené infekce cholery, tyfusu a jiných smrtelně nakažlivých nemocí ukázaly, že existovali jedinci, kteří byli při přímém styku s infektem imunní. Jedním z hlavních důvodů byl nedostatek obav.
Dr. Svoboda, jeden z nejvýznamnějších hlasů současné ayurvédy, opakově razí heslo, že je třeba zachovat klid za každou cenu, zejména v obdobích krize. Náš kompenzační mechanismus obvykle funguje dobře či relativně dobře ve fázích života, kdy máme věci pod kontrolou a cítíme se dobře. Není tomu tak ale při stresové zátěži, kdy máme tendenci se rozpadnout. Paradoxně, je to právě při stresu, kdy potřebujeme klid nejvíc. A tak Dr. Svoboda, ve stylu vlastním sám sobě, navrhuje, abychom si v takové idylické situaci klidu přivodili cvičně nějaký stres, a připravili se tak na období, kdy budeme takříkajíc naostro do boje. Máme-li následovat či alespoň vyzkoušet tento přístup, tak si v plném zdraví a svěžesti představme, že jsme onemocněli prasečí chřipkou, ležíme v úplné izolaci na infekčním onemocnění nejlepšího zdravotního zařízení a přemýšlíme o tom, co bude s naším životěm. Temná představa, viďte. Nějak mi to připomíná mýtus o tom, že prasata jsou nečistá a hloupá zvířata /ne nadarmo si pejorativně říkame „chováš se jako prase“/, absurdní fakt, že v Nizozemí se chovají zvířata v panelácích, naše všeobecně kruté zacházení s nimi v zemědělské velkovýrobě, a v neposlední řadě nemalou konzumpci vepřového masa.
A tak přestože je dobré zachovat klid, je třeba být zároveň i obezřetný a moudrý. Sledovat aktuální informace z různých zdrojů /svět Internetu je v tomto směru ráj/, vyvozovat z nich správné závěry /to je již těžsí/, a vykonat správné činy. Místo soukromé zásoby preventivní vakcíny mně jako první napadá jít podrbat nějakého čuníka a na talíř si dát zeleninový karbanátek nebo smažený sýr.
RSS Feed
