Dr. Martina Ziska - Vnitřní ájurvéda
  • Úvodní
    • o Dr. Martině >
      • Klinická práce s pacienty
      • Klinický výzkum
      • Publikační práce
      • Vzdělávací aktivity
      • Popularizace ajurvédy
      • Spolupráce mezi moderní medicínou a Ayurvédou
      • Duchovní činnost
      • Dobročinnost
    • o Ayurvédě >
      • Původ ayurvédy
      • Cíl života
      • Rozsah Ayurvédy
      • Příbuzné disciplíny
      • Studium Ayurvédy
      • Universální přírodní zákony a jejich vyjádření v lidském těle
      • Určení osobní konstituce
      • Rovnováha a zdraví
      • Zažívání – pilíř Ayurvédy
      • Ayurvédská diagnostika
      • Léčení pomocí Ayurvédy
      • Vztah lékaře a pacienta
      • Jídlo jako lék
      • Okořeňte si život
      • Léčivé byliny - věda a umění
      • Léčení psychických a duševních potíží
      • Panchakarma
      • Regenerace organismu
    • Ayurvédská poradna >
      • Partnerská spolupráce
      • Zájem a ochota hledat pod povrchem
      • Otevřenost a nekonvenčnost
    • Často kladené otázky
  • Jak se přihlásit do poradny
  • Kalendář akcí
    • Leden
    • Únor
    • Březen
    • Duben
    • Květen
    • Červen
    • Červenec
    • Srpen
    • Září
    • Říjen
    • Listopad
    • Prosinec
  • Občasník
  • Odkazy
  • Knihy
  • Kontakt
  • Blog
  • Knihy

Je prasečí chřipka skutečně takovou hrozbou?

12/31/2009

0 Comments

 
V nedávné době se objevily alarmující informace o výskytu nové, potenciálně vážné nemoci, pojmenované prasečí chřipka. V její souvislosti se používají slova jako pandemie, zdravotní krize, nedostatek rezervních zdrojů, globální ohrožení, a další strach a obavy budící označení. V médiích napjatě sledujeme kde a kolik lidí podlehlo následku této choroby, jejíž potenciál se připodobňuje ke španělské chřipce, která na konci I. světové války poslala 50 milionu lidí do hrobu. Není divu, že se bojíme. V České republice zatím žádné případy zjištěny nejsou, přesto je ale pravděpodobné, že je jen otázkou času, kdy se objeví. Poslední zprávy tvrdí, že se epidemie šíří zatím skrze Ameriky, z centrální oběma směry na sever a jih, a na zbylých kontinentech se pouze  vystkytuje, nikoliv šíří. Existují striktní omezení v turismu, importu/exportu a zdravotnických zařízeních, přesto není možné další šíření definitivně vyloučit. Většina z nás se tedy letos nepodívá do Mexika, a místo toho budeme napjatě sledovat zprávy medií, která si často protiřečí. A budeme reagovat jako na jiné zprávy: buďto obavami nebo klidem.
Myslím, že je ale důležité položit si některé otázky:

Co toto onemocnění představuje, zejména v kontextu a kontinuu současné celosvětové situace?

Je třeba se obávat a jaká opatření zaujmout?

Je možné předejít potenciální možnosti nakazit se touto nemocí?

Nabízím vám následující řádky k zamyšlení. Část jich bude otištěna v 7/2009 červencovém vydání časopisu Meduňka.

Co je příčinou krize prasečí chřipky?

Prasečí chřipka představuje zdravotní obdobu současné ekonomické krize. Objevuje se nečekaně, zasahuje většinu světa, a její úder je mimořádně silný. Nerozumíme jejím příčinám a nevíme, jak se jí bránit. Opatření jsou globální a mají dopad nejenom na zdraví lidí, ale i na zdraví ekonomiky. Chřipka tak ukazuje to, co si stále nechceme připustit:  že díky mimořádně mobilnímu světu je vše provázané. Co se děje v chudé části Mexika, tisíce kilometrů daleko od nás, má přímý dopad na celý svět. Tento dopad není pouze zdravotní, ale i ekonomický, finanční, týká se všech zdrojů, které jako lidi máme, celé planety. Týká se i zvířat, která jsou součástí této planety stejně jako jsme my. Je zajímavé, že v poslední době pojmenováváme  vážné nemoci po zvířatech. Vezměme si například nemoc šílených krav, ptačí chřipku, nyní prasečí chřipku. Dle mého odhadu nemocí tohoto typu bude přibývat, dokonce bych předpověděla, že v budoucnu přijdou nové a ještě potenciálně vážnější, než ty, které se již vyskytují. Proč? Jsou odrazem dvou aspektů: nerovnovážného přístupu k životu, konkrétně našeho vztahu ke zvířatům a z toho vyplývající oslabené imunitní soustavy planety. Oba důvody patří do kategorie, které ayurvéda již před několika tisíci lety označila za příčinu všeho utrpení: pradhyaparadha. Sankritské slovo, které překládáme jako chyba pochopení či nesprávné použití našeho intelektu. Naše reakce na celou situaci to částečně potvrzuje: místo abychom hledali hlubší příčiny opakujících se přenosů chorob za zvířat na lidi, reagujeme panikou a vychytralostí. Oslabená imunitní soustava patří do klasifikace problémů ojasroga, kam patří například tuberkuloza, HIV infekce, chronický únavový syndrom, herpes zoster infekce, rakovinná onemocnění a řada dalších nemocí, které dle ayurvédy mají karmickou složku. Nikoliv v tom slova smyslu, jak jí bohužel často interpretujeme, jako že jsem kdysi udělali něco špatného a tak teď za to musíme platit, ale ve smyslu vesmírného zákona příčiny a následku, kterého jsme součástí, a kterému nemůžeme zcela porozumět, neboť jeho rozsah sahá mimo naše chápání času a prostoru. 
Můžeme si nějak pomoci, abychom neonemocněli nebo posílili imunitní systém?
Určitě existuje mnoho pozitivních kroků, které můžeme uvést do života. Zaprvé, a to je asi nejdůležitější, zůstaňme v klidu. Panika zakaluje naše vnímání tak silně, že nejsme schopni rozpoznat důležité a nedůležité. Zejména v krizových situacích je třeba proto zachovat klid. Vnitřní klid je dle yogy hlavním předpokladem k silnému organismu, jehož imunitní systém je schopen takříkajíc poprat se s nepřítelem, v tomto případě virem. Za druhé, dbejme na hlavní jednoduché zásady osobní a komunální hygieny. Ty jsou všem známy. Méně již dbáme na odpočinek, neboť unavený organismus je náchylnější k infekčním onemocněním. A tak místo suplementů, minerálů a vitamínů, která v takových situacích mohou být důležitou posilou, více než kdy jindy dbejme na dodržování tří zakladních pilířů zdraví, jak je vymezuje ayurvéda. Je to pravidelná životospráva s vyváženou stravou, dostatek odpočinku, a vhodná fyzická aktivita. V neposlední řadě nemysleme jen na to, jak uchránit sebe, ale mysleme a chovejme se globálně. Pozitivní myšlenka, modlitba, paprsek energie poslaný těm neznámým, které již choroba zasáhla bude mít pozitivnnější dopad na ně, ale i nás samé. Bude to rozhodně lepší než obava co by se stalo, kdyby chřipka postihla zrovna mně. V tomto přístupu nezapomínejme ani na zvířata, která v celém koloběhu hrají negativní roli, možná více způsobenou lidmi, než si uvědomujeme. Nastolení vnitřní rovnováhy je prvním a hlavním předpokladem k obnovení rovnováhy kolem nás, té vnější. A když už by se stalo, nedej Bůh, že bychom přece jen onemocněli, nezapomínejme, že i tato nemoc je v určitém slova smyslu, jako každá jiná: kromě bolesti a omezení přináší  i pozitivní příležitost. Nechť máme dostatek ojas, vnitřního světla pochopení, abychom ji využili. 

Je třeba se obávat?
Strach není dobrým rádcem. Ovlivňuje fungování našeho těla takovým způsobem, že snižuje imunitu, a tím nás i otvírá možnosti přijetí negativních vlivů z vnějšího prostředí jako jsou bakterie a viry. Dle ayurvédy narušuje zejména funci Vata douši, která se stará o transport živin, informací, a komunikaci mezi mentální, nervovou a imunitní složkou jedince. Předchozí rozšířené infekce cholery, tyfusu a jiných smrtelně nakažlivých nemocí ukázaly, že existovali jedinci, kteří byli při přímém styku s infektem imunní. Jedním z hlavních důvodů byl nedostatek obav.

Dr. Svoboda, jeden z nejvýznamnějších hlasů současné ayurvédy, opakově razí heslo, že je třeba zachovat klid za každou cenu, zejména v obdobích krize. Náš kompenzační mechanismus obvykle funguje dobře či relativně dobře ve fázích života, kdy máme věci pod kontrolou a cítíme se dobře. Není tomu tak ale při stresové zátěži, kdy  máme tendenci se rozpadnout. Paradoxně, je to právě při stresu, kdy potřebujeme klid nejvíc. A tak Dr. Svoboda, ve stylu vlastním sám sobě, navrhuje, abychom si v takové idylické situaci klidu přivodili cvičně nějaký stres, a připravili se tak na období, kdy budeme takříkajíc naostro do boje. Máme-li následovat či alespoň vyzkoušet tento přístup, tak si v plném zdraví a svěžesti představme, že jsme onemocněli prasečí chřipkou, ležíme v úplné izolaci na infekčním onemocnění nejlepšího zdravotního zařízení a přemýšlíme o tom, co bude s naším životěm. Temná představa, viďte. Nějak mi to připomíná mýtus o tom, že prasata jsou nečistá a hloupá zvířata /ne nadarmo si pejorativně říkame „chováš se jako prase“/, absurdní fakt, že v Nizozemí se chovají zvířata v panelácích, naše všeobecně kruté zacházení s nimi v zemědělské velkovýrobě, a v neposlední řadě nemalou konzumpci vepřového masa.

A tak přestože je dobré zachovat klid, je třeba být zároveň i obezřetný a moudrý. Sledovat aktuální informace z různých zdrojů /svět Internetu je v tomto směru ráj/, vyvozovat z nich správné závěry /to je již těžsí/, a vykonat  správné činy. Místo soukromé zásoby preventivní vakcíny mně jako první napadá jít podrbat nějakého čuníka a na talíř si dát zeleninový karbanátek nebo smažený sýr. 
0 Comments

Your comment will be posted after it is approved.


Leave a Reply.

    Občasník

    Různé články a zamyšlení Dr. Martiny nad vším, co souvisí s Ayurvédou

    Picture
    Picture
    Picture

    Starší příspěvky

    April 2025
    February 2025
    December 2024
    October 2024
    September 2024
    May 2024
    April 2024
    February 2024
    November 2023
    October 2023
    September 2023
    July 2023
    May 2023
    March 2023
    February 2023
    January 2023
    December 2022
    November 2022
    October 2022
    September 2022
    August 2022
    July 2022
    June 2022
    May 2022
    April 2022
    March 2022
    February 2022
    January 2022
    November 2021
    October 2021
    July 2021
    June 2021
    May 2021
    April 2021
    February 2021
    January 2021
    December 2020
    October 2020
    May 2020
    March 2020
    February 2020
    November 2019
    June 2019
    April 2019
    February 2019
    December 2018
    November 2018
    September 2018
    August 2018
    July 2018
    June 2018
    May 2018
    March 2018
    January 2018
    December 2017
    May 2017
    January 2017
    December 2016
    October 2016
    February 2016
    November 2015
    September 2015
    April 2015
    December 2014
    September 2014
    March 2014
    December 2013
    September 2013
    December 2012
    August 2012
    July 2012
    April 2012
    March 2012
    January 2012
    December 2011
    October 2011
    September 2011
    March 2011
    February 2011
    January 2011
    October 2010
    August 2010
    June 2010
    May 2010
    April 2010
    January 2010
    December 2009

    Kategorie

    All

    RSS Feed

Powered by Create your own unique website with customizable templates.