Dr. Martina Ziska - Vnitřní ájurvéda
  • Úvodní
    • o Dr. Martině >
      • Klinická práce s pacienty
      • Klinický výzkum
      • Publikační práce
      • Vzdělávací aktivity
      • Popularizace ajurvédy
      • Spolupráce mezi moderní medicínou a Ayurvédou
      • Duchovní činnost
      • Dobročinnost
    • o Ayurvédě >
      • Původ ayurvédy
      • Cíl života
      • Rozsah Ayurvédy
      • Příbuzné disciplíny
      • Studium Ayurvédy
      • Universální přírodní zákony a jejich vyjádření v lidském těle
      • Určení osobní konstituce
      • Rovnováha a zdraví
      • Zažívání – pilíř Ayurvédy
      • Ayurvédská diagnostika
      • Léčení pomocí Ayurvédy
      • Vztah lékaře a pacienta
      • Jídlo jako lék
      • Okořeňte si život
      • Léčivé byliny - věda a umění
      • Léčení psychických a duševních potíží
      • Panchakarma
      • Regenerace organismu
    • Ayurvédská poradna >
      • Partnerská spolupráce
      • Zájem a ochota hledat pod povrchem
      • Otevřenost a nekonvenčnost
    • Často kladené otázky
  • Jak se přihlásit do poradny
  • Kalendář akcí
    • Leden
    • Únor
    • Březen
    • Duben
    • Květen
    • Červen
    • Červenec
    • Srpen
    • Září
    • Říjen
    • Listopad
    • Prosinec
  • Občasník
  • Odkazy
  • Knihy
  • Kontakt
  • Blog
  • Knihy

Srpen 2018: Životní uklizečka

8/28/2018

0 Comments

 
Na konci prázdnin má být člověk občerstven, odpočat a připraven na další fázi aktivit. A hlavně vyprázdněn – od toho je odvozeno slovo prázdniny. Cítím se zcela naopak, až na to vyprázdnění.

Můj srpen byl naplněn nadměrným úsilím na dvou frontách: příprava výuky pro počínající dva ročníky Ájurvédské gurukuly a uzavírání života mých rodičů. Oba procesy mě stály mnoho sil a tak na počátku podzimu se cítím jako předčasně uschlý strom. Ostatně pohled z okna tomu odpovídá. Díky suchu způsobenému dlouhým horkem se příroda „usušila“. Těch pár kapek, které spadly, jí zdaleka nedaly, co potřebuje, a tak snad podzim přinese hodně vláhy, aby se mohla vrátit ke své rovnováze.
​
Já a moje sestra máme za sebou „pracovní prázdniny“. Obě pracujeme v učitelské profesi, a tak během roku je náš čas určován vyučujícími povinnostmi. Z toho důvodu volný čas léta padl na nutný, o to méně příjemný úkol, a to uspořádat víc než půlstoletí společného života rodičů archivovaného v jejich bytě, po nečekaném odchodu našeho táty na jaře. Říká se tomu životní úklid, který – ideálně – má člověk udělat sám pro sebe, průběžně či ve speciálních časech, aby odpomohl sobě a těm zbylým od dilematu, jak naložit se všemi věcmi, které za svůj život shromáždil. A že jich je! Když žijete tak, jako mí rodiče, intenzivně, aktivně, společensky a naplněně, čas na životní úklid vám nezbude. Říkáte si, až někdy, a pokud vám osud zamíchá karty rychle a nečekaně, padne to další generace. Probírat se takovýmto způsobem životem rodičů, životem kohokoliv je velmi zvláštní věc. Před vámi je nejenom praktická otázka, jak citlivě a smysluplně naložit s mnoha materiálními věcmi, které mají především sentimentální hodnotu, ale i otázka silně emotivní: každou věc, kterou vezmete do ruky, každou fotografii, kterou obrátíte, přináší vzpomínky, radostné či méně radostné a alespoň na chvíli vás přinutí prožít si ten okamžik či dobu znovu. To je náročné na čas, energii a hlavně srdce, pokud jste jen trochu citliví. Pokud jste hodně citliví, tak to je mimořádně obtížný proces.
 
Vstoupila jsem do něj se záměrem, vypořádat se s tímto úkolem se ctí a citlivě s respektem vůči tomu, co mí rodiče ctili a co pro ně bylo za života důležité. Zároveň však člověk musí být praktický a hledat tu správnou rovnováhu mezi postaráním se o věci a sloužit jim a podřídit tak svůj život materii, což všichni víme je nesmyslné. Jeden z problémů je, že věcí je na světě příliš, alespoň v našich končinách, a většina z nich nemá víc než sentimentální hodnotu. Mí rodiče byli sběratelé životních zkušeností a svůj život naplnili službou lidem, a tak materiální hodnoty pro ně byly opravdu marginální. Jejich sbírky tak měly osobitou hodnotu, s kterou jsem často nevěděla, jak naložit. Připomnělo mi to tu skutečnost, kterou všichni víme, a to že materiální věci mají hodnotu pouze do té míry, do jaké podporují náš vnitřní život. Jsou opravdu pomíjivé a je až šokující, jak jejich smysl končí v momentě, kdy dokončíme svoji pozemskou cestu a odložíme tělo.  Jsou opravdu dočasné. A tak je moudré, možná i nutné, udělat si pořádek ve věcech kolem sebe neboť to odráží určitý druh řádu v sobě. Říká se tomu životní úklid a já jsem toto léto byla životní uklizečkou.
 
Ten vnitřní úklid se nedělá tak rychle a razantně, jako ten vnější. Když se podívám na prázdné místnosti obydlí mých rodičů, cítím smutek. Zhmotňují mi tu skutečnost, že tu již opravdu nejsou, nic, kromě vzpomínek, po nich již nezbylo. Uspořádávání jejich věcí, ač náročné, bylo smysluplné a naplňující, neboť to byla služba těm, koho jsme milovali. Teď zbývá již jen tíživý fakt skutečnosti, kterou je třeba nějak integrovat to svého nitra, a to že tu již opravdu nejsou a nikdy nebudou. Zejména srdce se s tím těžko vyrovnává. Smutek přichází nečekaně, sám od sebe. Nedá se odehnat, dá se jen uctít respektem a prožitím. Naštěstí praktický život nedává mnoho prostoru na truchlení /a vy, kdo víte, o čem mluvím také víte kolik sil si tato bolest srdce bere/, a tak mě někdy smutek doprovází jako stín, který ač občas přede mnou je stále za mnou ve své tiché přítomnosti.
 
Životní úklid je důležité udělat v určitých přechodových fázích svého života. Cokoliv, co člověk nedodělá, se mu dříve nebo později vrátí v nějaké formě problému. I to je charakteristické pro toto období: potřebujeme být důslední ve svých myšlenkách a činech, potřebujeme být v jednotě. Jinak jsme otevřeni dualitě, která se nyní projevuje v tak silném kontrastu. Věřím, že to je vše za účelem pomoci. Přesto mám někdy pocit, že je toho na jednoho člověka až příliš. Cítím se tak často a nejsem si úplně jistá, jak úkoly a výzvy posledních 4 měsíců roku, které mám před sebou, zvládnu. Kde najdu sílu…nezbývá, než ubírat, kde to jde, žádat o pomoc ty kolem mě a očekávat pomoc od nejvyšší autority. Na to člověk potřebuje víru a pozitivní myšlenky, což se těžko realizuje zvláště, když je vyčerpaný. Cítím, jako by tento proces bořil přepážky v mém srdci, jen se to někdy děje silou pneumatického kladiva. Očekávám, upřímně potřebuji pokračování tohoto procesu s menší razancí a intensitou, větší jemností a něžností.
 
Říká se, že každé situaci vždy chybí jedině to, co jí člověk sám nedá. A tak hledám, co potřebuji v sobě a vždy to nacházím i kolem sebe. Ve smíchu dětí, spontaneitě projevů, hudbě, ochlazujícím větru na kůži, vůni květin a lidského zacházení.  Čas ticha, spočinutí, uvolnění a bytí sama se sebou je stejně důležitý, někdy i důležitější než vnitřní práce. Toto léto mě obdařilo poznáním, že není přirozené strávit ho celé ve městě. Člověk se potřebuje občerstvit, obnovit a to možné jedině vypřáhnutím a pobytem v přírodě. Být v létě venku je přirozené, musí to být ale příroda, nikoliv Václavák. A tak doufám, že příští rok pamětliva této zkušenosti bude můj čas uspořádán jinak. Všem vám, kteří čtete tyto řádky po řádně prožitém létě, přeji ten důležitý čas.
 
Před námi je čas sklizně, poslední část tohoto roku. Plody jsou těžce nabyté, vyschlé, sežehlé intenzitou a extrémem nejen počasí, ale i okolností našich zkušeností. Potřebujeme jakoukoliv stabilitu, opravdovou úlevu a pochopení, které přináší možnost zcela vypnout. Přestat se zaobírat čímkoliv, o nic neusilovat a JEN být. Ten čas, tato zkušenost se stane životodárnou. Cítím, že jedině to nám zachrání život. Přivede nás to o krok blíže k naplnění toho, co v sobě někde víc a víc tušíme: že nemá smysl usilovat o pochopení a lásku neboť jsme život, vědomí, láska, vše a nic. Rozloučila bych se příznačně vyjádřením indického mistra Šrí Ramány Maharišhiho: „Svět je iluzorní. Jedině Brahma /stvořitel/ je skutečný. Brahma je svět“.
 
Klidný podzim vespolek nám všem přeji.
S úctou a respektem pro vše, co je
Vaše  Martina Zisková
Picture
0 Comments

Your comment will be posted after it is approved.


Leave a Reply.

    Občasník

    Různé články a zamyšlení Dr. Martiny nad vším, co souvisí s Ayurvédou

    Picture
    Picture
    Picture

    Starší příspěvky

    April 2025
    February 2025
    December 2024
    October 2024
    September 2024
    May 2024
    April 2024
    February 2024
    November 2023
    October 2023
    September 2023
    July 2023
    May 2023
    March 2023
    February 2023
    January 2023
    December 2022
    November 2022
    October 2022
    September 2022
    August 2022
    July 2022
    June 2022
    May 2022
    April 2022
    March 2022
    February 2022
    January 2022
    November 2021
    October 2021
    July 2021
    June 2021
    May 2021
    April 2021
    February 2021
    January 2021
    December 2020
    October 2020
    May 2020
    March 2020
    February 2020
    November 2019
    June 2019
    April 2019
    February 2019
    December 2018
    November 2018
    September 2018
    August 2018
    July 2018
    June 2018
    May 2018
    March 2018
    January 2018
    December 2017
    May 2017
    January 2017
    December 2016
    October 2016
    February 2016
    November 2015
    September 2015
    April 2015
    December 2014
    September 2014
    March 2014
    December 2013
    September 2013
    December 2012
    August 2012
    July 2012
    April 2012
    March 2012
    January 2012
    December 2011
    October 2011
    September 2011
    March 2011
    February 2011
    January 2011
    October 2010
    August 2010
    June 2010
    May 2010
    April 2010
    January 2010
    December 2009

    Kategorie

    All

    RSS Feed

Powered by Create your own unique website with customizable templates.